Zbytky domu s kamennými základy a pohřebiště ze 14. až 17. století odhalili archeologové při výzkumu, který provází rekonstrukci Škroupova náměstí v České Lípě, informovala Jana Nastoupilová z Vlastivědného muzea a galerie Česká Lípa. Prostor jen pár kroků od radnice patří k nejstarším částem města, do velkého požáru v roce 1820 tam stával kostel svatého Petra a Pavla. Po požáru už nebyl obnoven, kámen z něj použili při obnově města.

Novou expozici s kosterními pozůstatky takzvaného hrádeckého vampýra Tobiáše otevřeli v Hrádku nad Nisou na Liberecku. Původní expozici zpřístupněnou v roce 2012 ve sklepení Multifunkčního centra Brána Trojzemí zničily vlhkost a plíseň. Na nové pracoval od loňského podzimu výtvarník a restaurátor Stefan Šamiljan. Město přišla na 1,5 milionu korun.

Ojedinělý nález objevili letos v dubnu archeologové na stavbě obchvatu Svoru na silnici I/9. Jedná se o vlčí jámu, neboli past na vlky, o hloubce 2,4 metru. Uprostřed jámy byl zaražen zahrocený dřevěný kůl, který měl lapané zvíře usmrtit.  

Ostatky vampýra Tobiáše nalezené v roce 2010 při archeologickém průzkumu v Hrádku nad Nisou získají nové prostory. Současná expozice umístěná ve sklepení objektu Multifunkčního centra Brána Trojzemí nevyhovuje. Novou vytvoří sochař, restaurátor, malíř a designér, který mimo jiné vytvářel třeba i filmové kulisy pro hollywoodský snímek Letopisy Narnie, Stefan Shamilyan. Práce za 1,25 milionů korun začaly loni na podzim, první návštěvníci si expozici o Tobiášovi budou moct prohlédnout začátkem června.

Objev nové středopaleolitické lokality evropského významu si připsali archeologové Muzea Českého ráje v Turnově. Při záchranném archeologickém výzkumu na Vesecku, který souvisí se stavbou „Integrovaného výjezdového centra Turnov“ prokázali nejen přítomnost 150 archeologických objektů zahloubených do jílovité spraše, které lze datovat do širokého rozmezí zemědělského pravěku, ale nově i 40 dalších. Ty se přitom vymykají všemu, co bylo doposud v Českém ráji a dokonce v kontextu celé střední Evropy obvyklé. Tyto nově nalezené stopy po osídlení jsou totiž mnohem starší a navíc se nacházejí v otevřené krajině, zatímco všechny ostatní doposud známé lokality z období střední paleolitu jsou v jeskyních.

Zbytky hrobek nejvýznačnějších obyvatel Liberce z doby největšího rozmachu města v 19. století zkoumají nyní archeologové v parku zvaném Mrtvolky v Budyšínské ulici. Před tím tam byl hřbitov a pod povrchem je až 1700 hrobů. Podle archeologa Petra Brestovanského průzkum provádí v jeho nejstarší části. Hřbitov byl v místě parku založený v roce 1832 a zrušený o 134 let později.

Nové archeologické nálezy si mohou prohlédnout návštěvníci hradu Grabštejn. Archeologická expozice tam vznikla v roce 2021, teď ale prošla modernizací a doplnily ji nálezy z poslední doby. K nezajímavějším novinkám patří pečetidlo knížete Boleslava z 12. století. Nejzajímavější na něm je, že má středový otvor, což je vlastně znehodnocení toho pečetidla, řekla archeoložka z libereckého národního památkového ústavu Renata Tišerová.

Archeologové na jaře zkoumali vnější hradbu příhraničního hradu Grabštejn na Liberecku, která je v havarijním stavu. Výsledky pomohou při její chystané obnově.

Hroby z někdejšího libereckého centrálního hřbitova zůstanou pod parkem v Budyšínské ulici. Archeologové, kteří tam nyní dělají průzkum na pěti místech, jejich počet odhadují až na 1700. Při budoucích revitalizacích parku bude město zohledňovat, že jde o pietní místo, řekl náměstek primátora Jiří Janďourek (Starostové pro Liberecký kraj). Vždy se bude pracovat s nějakým povědomím toho, co je pod tím, dodal.

Na zajímavou výpravu do minulosti se můžete vypravit v rámci Archeologického léta. Poznat můžete zajímavá místa po celé republice, nechybí mezi nimi ani lokality v Libereckém kraji.