Archeologové zkoumali hradbu Grabštejna, výsledky pomohou při její obnově

„Opěrná zeď na bylinkové zahrádce před jižním průčelím hradu je dlouhodobě ve špatném technickém stavu. Správa hradu plánuje její kompletní opravu, která zahrnuje nejen zajištění statiky starého zdiva, ale také obnovu nadzemních mladších částí do podoby v 19. století," uvedla kastelánka hradu Věra Ozogánová.

Archeologický výzkum byl zaměřený na část parkánové hradby, která byla po roce 1655 pobořena. Na torzu staré hradby byla v 19. století vybudována ohradní zeď pro deputátní zahrady vrchnostenských úředníků. Při výzkumu archeologové zjistili, že základy byly v hloubce 2,5 až tři metry, a při výkopech nalezli i pozůstatky kuchyňských nádob, kamnových kachlů či stavebního kování.

„Výsledky výzkumu byly na místě podrobně zdokumentovány a pomocí nejmodernějších metod převedeny do virtuálního prostoru přesným 3D skenováním. Výsledky archeologické sondáže, díky níž došlo k poznání stavebního vývoje a mnoha důležitých konstrukčních detailů, tak poslouží coby přesný podklad k vytvoření projektové dokumentace ke zdárnému uchopení akce obnovy a statického zajištění torzálního zdiva," uvedla Renata Tišerová z libereckého pracoviště Národního památkového ústavu.

Archeologickým průzkumem skončila podle kastelánky předprojektová příprava obnovy hradeb. „Následovat bude projektování. Na projektu se začne pracovat ještě letos. Po dokončení stavební obnovy bude následovat i revitalizace celého prostoru – výsadba nové zeleně, umístění zahradního mobiliáře a vznikne tak prostor pro odpočinek návštěvníků i místních obyvatel," dodala Ozogánová.

Příhraniční hrad Grabštejn je na skalnatém kopci nad obcí Chotyně. Poprvé byl zmíněn v listině z roku 1286, předloňský archeologický průzkum na horním nádvoří ale potvrdil, že toto místo bylo osídleno mnohem dříve. Před výstavbou hradu tam bývalo raně středověké hradiště. Současnou renesanční podobu získal Grabštejn po přestavbě v 16. století, kdy hrad vlastnil Jiří Mehle ze Střelic.