Dnes je velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční a křesťané na celém světě si připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Završuje se tím celý křesťanský liturgický rok, mše v tento den proto mají být co nejslavnější. Zejména v katolických kostelích se v noci zapalují svíce a křtí se dospělí. Letos na rozdíl od předchozích dvou let nebudou oslavy omezeny opatřeními vlády proti šíření koronaviru.

Dnes je Bílá sobota, den modliteb, rozjímání a půstu. Podle křesťanské tradice je to druhý den takzvaného velikonočního třídenní, které začíná Velkým pátkem a vrcholí nedělním Božím hodem velikonočním. Velký pátek připomíná den, kdy byl Kristus umučen a zemřel na kříži. Bílá sobota je připomínkou Kristova pobytu v hrobě a nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání. Velikonoce jsou vrcholem církevního roku a největšími křesťanskými svátky. Letos na rozdíl od předchozích dvou let tyto svátky neomezují opatření proti šíření nemoci covid-19.

Dnes je Velký pátek a křesťané si připomínají ukřižování Ježíše Krista. Den přísného půstu je vzpomínáním na Kristovo utrpení a jeho vykupitelskou smrt. V katolických kostelech jsou obřady na památku jeho umučení a bohoslužby se konají také v evangelických sborech. Velký pátek je v Česku zároveň státním svátkem, lidé tak mají do Velikonočního pondělí čtyři dny volna v řadě.

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem oslavujícím zmrtvýchvstání Ježíše Krista, ale také oslavou přicházejícího jara a obdobím, které je spojeno s množstvím lidových tradic. Připomeňte si některé zvyky a užijte si velikonoční atmosféru v Liberci i okolí.

Dnes je Květná neděle, kterou si věřící připomínají vjezd Ježíše do Jeruzaléma a jeho blížící se utrpení, smrt a vzkříšení. Při bohoslužbách se předčítá zpráva o umučení Ježíše Krista, tedy pašije, a v kostelích se světí kočičky a jiné zelené větvičky symbolizující palmové ratolesti, kterými byl vítán v Jeruzalémě. Dneškem zároveň začíná pašijový týden, který směřuje k hlavním svátkům církevního roku, Velikonocům. Pro nevěřící jsou Velikonoce oslavou příchodu jara. Letošní oslavy ale stejně jako před rokem omezují opatření proti šíření nemoci covid-19.

Dnes je Velký pátek a křesťané si připomínají ukřižování Ježíše Krista. Den přísného půstu je vzpomínáním na Kristovo utrpení a jeho vykupitelskou smrt. V katolických kostelech jsou obřady na památku jeho umučení a bohoslužby se konají také v evangelických sborech. Velký pátek je v Česku zároveň státním svátkem, lidé tak mají do Velikonočního pondělí čtyři dny volna v řadě.

Žákům základních a středních škol dnes začínají velikonoční prázdniny. Do školních lavic se vrátí po pěti dnech volna v úterý 23. dubna. Podle předpovědi meteorologů je čeká slunečné počasí. Řada lidí využije prodloužené velikonoční volno k cestování, na silnicích se proto očekává zvýšený provoz. Podle policistů jsou velikonoční svátky z hlediska bezpečnosti provozu nejrizikovějším obdobím z celého roku, od středy proto kontrolují na vybraných místech republiky dodržování zákazu jízdy pod vlivem alkoholu.

Běžný rok hospodáře přibližuje dnes otevřená expozice na Dlaskově statku v Dolánkách u Turnova. Věnovaná je i obyčejům a obřadům spojených s ročními obdobími. V průběhu roku se proto expozice ještě třikrát změní.

Původní Velikonoce byly Svatým týdnem, kdy se člověk měl oddávat půstu, klidu, tichu a soustředění. Dnes už si často ani neuvědomujeme, že hlavním poselstvím Velikonoc je vzpomínka na poslední týden Ježíšova pozemského života, jeho smrt na kříži a vzkříšení. Což je logické, vzhledem k tomu, že Češi jsou prý „nejateističtější národ na světě“.

Řehtačkami, bubnováním, výkřiky a všelijakým randálem v sobotu desítky lidí v Dolní Řasnici strašili zimu a vítali jaro. Tradiční průvod masek vedený kohoutem Jaro-slavem se v malé příhraniční obci uskutečnil počtrnácté. Prošel obcí a své hlučné putování zakončili všichni ve skanzenu Český svět, který postupně vzniká kolem někdejší rychty. Tam oslavu jara vždy zakončí zdobení stromu vajíčkovníku, který umí splnit tajná přání.