Po 7. 9. 2026Regína
Společnost

Velký pátek: Křesťané si připomínají ukřižování Ježíše Krista. Zažíváme nejtišší den v roce

ČČTK / Lenka Dvořáková2 minuty čtení15. 4. 2022, 9:55
Ilustrační foto
Ilustrační foto · Foto: Pixabay.com

Dnes je Velký pátek a křesťané si připomínají ukřižování Ježíše Krista. Den přísného půstu je vzpomínáním na Kristovo utrpení a jeho vykupitelskou smrt. V katolických kostelech jsou obřady na památku jeho umučení a bohoslužby se konají také v evangelických sborech. Velký pátek je v Česku zároveň státním svátkem, lidé tak mají do Velikonočního pondělí čtyři dny volna v řadě.

Dnešní den je pro křesťany nejtišším dnem v roce, měl by být dnem pozastavení a rozjímání podobně, jako to člověk koná v den úmrtí svých nejdražších. Měl by být vytržením z běžného chodu světa, práce i obyčejů. I lidové přívlastky Bolestný či Tichý pátek vyjadřují smutek, pokání a půst věřících pro památku Krista.

Jako den pracovního klidu nebo státní svátek se Velký pátek slaví asi ve 40 zemích světa, například v Británii, Německu, Rakousku, Slovensku, Skandinávii, ale i v Austrálii, Brazílii, Kanadě nebo na Kubě.

Státním svátkem byl i v někdejším Československu, za komunistického režimu v roce 1951 byl ale zrušen. Od roku 2016 je opět státním svátkem.

Velký pátek je prvním dnem velikonočního tridua. Následuje po něm Bílá sobota, kdy v podvečer začíná slavnost Kristova vzkříšení a nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání. Triduum v řadě církevních společenství představuje vrchol liturgického roku, neboť obsahuje ústřední bod křesťanské zvěsti: vykoupení lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka a jeho vítězství nad smrtí v události zmrtvýchvstání.

Na Velký pátek se neslaví mše svatá, ani nejsou povoleny pohřební obřady. V katolické liturgii se čtou z Písma Janovy pašije, někdy podané dramaticky nebo hudebně. Eucharistie se v tento den neslaví. Podává se však svaté přijímání (z hostií, jež byly proměněny na Zelený čtvrtek). 

Zvyky a pověry 

V lidové tradici se s Velkým pátkem pojí řada zvyků. Lidé se v tento den třeba omývali vodou nebo rosou, aby byli chráněni před nemocemi. Nemělo by se prát prádlo a hýbat zemí, tedy pracovat na poli nebo v sadu. Někteří věřili, že země vydává své poklady nebo že vodníci vycházejí na souš. Řada pověr byla také spojena s vírou v čarodějnice a s hledáním ochrany před uhranutím.

Pranostiky pro dnešní den

  • Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!
  • Prší-li na Velký pátek, je k doufání úroda.
  • Velký pátek deštivý – dělá rok žíznivý.
  • Velký pátek vláha – úrodu zmáhá.
  • Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Mladí chtějí volit, kandidáty ale neznají. V Liberci je čeká debataPolitika

Mladí chtějí volit, kandidáty ale neznají. V Liberci je čeká debata

O účasti v blížících se komunálních volbách je pevně rozhodnuta méně než polovina lidí mladších 24 let. Nejčastěji mladým voličům chybí znalost lokálních politiků nebo pocit, že jejich hlas dokáže něco změnit. Vyplývá to z nového průzkumu agentury Ipsos, který provedla pro Institut politické participace mladých (IPPM).

Protonové centrum myslí při léčbě rakoviny i na pocity pacientůZdraví

Protonové centrum myslí při léčbě rakoviny i na pocity pacientů

Diagnóza rakoviny nepřináší jen obavy o zdraví. Pro mnoho pacientů začíná kolotoč vyšetření, telefonátů, termínů a nejistoty. Často nevědí, co bude následovat, kam se obrátit nebo kdo jim pomůže se v celé situaci zorientovat.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook