Projekt NELEŽ aktualizoval k 1. červenci svůj seznam webů šířících manipulativní zprávy nebo dezinformace. A vůbec poprvé se na seznamu objevil velký balík serverů, které se tváří, že nabízejí regionální zprávy. Mezi nimi například Ústecké novinky, Jihočeské novinky a podobně. Ve skutečnosti jde o mutace „starých známých“ Prvních zpráv, serveru, který byl na jaře zablokován internetovým sdružením CZ.NIC.

Válka na Ukrajině posílila dezinformační scénu. České internetové sdružení CZ.NIC po konzultacích s bezpečnostními složkami státu a na základě doporučení vlády zablokovalo osm českých dezinformačních webů. Je podobný přístup na místě a nezaspalo Česko v legislativních krocích, kterými dezinformace omezit? O tom tento týden diskutovala devítka hostů v pražském CEVRO Institutu při debatě pořádané Asociací online vydavatelů.

Dva podobné příběhy, přesto dva odlišné konce. Když se na začátku dubna objevila v médiích zpráva, že učitel dějepisu ze soběslavského gymnázia se veřejně staví na stranu ruských agresorů a podporuje tezi o takzvané denacifikaci Ukrajiny, mnoho lidí bylo v šoku. Byl to vůbec první případ od začátku války, kdy došlo k něčemu takovému ze strany učitele. Několik dní na to pak vyplul na povrch případ učitelky českého jazyka z pražské základní školy, která při hodině opakovala svým žákům proruské dezinformace. Vypovídají tyto dva případy něco i o stavu současného českého školství?

„Jsem pro, aby stát razantněji bojoval s dezinformacemi, ale na druhé straně musí být takové věci podloženy zákony.“ Tak mluví zkušený novinář a šéfredaktor webu Aktuality.sk Peter Bárdy o přístupu Slovenska k boji s dezinformacemi. V rozhovoru pro Drbnu se rozpovídal také o tom, jak vražda jeho kolegy Jána Kuciaka změnila přístup slovenských médií k investigativní žurnalistice. Ta se po tragickém úmrtí mladého datového novináře stala součástí běžné práce většiny velkých médií.

Na internetu a na různých sociálních sítích se v posledních dnech rozhořela informační válka v souvislosti s děním na Ukrajině. Do boje s nesmírně aktivními a nelítostnými ruskými dezinformátory i trolly se pouští čím dál častěji i lidé z opačné strany barikády. I v Česku vznikají „partyzánské skupiny", jejichž cílem je na různých kanálech informovat obyčejné Rusy o tom, co se děje mimo jejich oficiální zpravodajství. Pod příslibem zachováni anonymity jsme mluvili s členkou jedné takové buňky, která nám přiblížila činnost skupiny.  

Neměli bychom zapomínat, kdo nás ve druhé světové válce osvobodil, neměli bychom Rusko kritizovat – to je jen jedna z myšlenek, které se šíří českou dezinformační scénou. Objevují se ale i spekulace, že ve skutečnosti žádná válka není a jde jen o blamáž médií. Za schvalování útoků na Ukrajinu policie řeší například příspěvky Zdeňka Ondráčka, bývalého poslance a lídra královéhradecké kandidátky KSČM.

Vláda se podle premiéra Petra Fialy (ODS) chystá zřídit funkci zmocněnce pro média a boj proti dezinformacím. Měl by pomoci k důslednějšímu a razantnějšímu boji proti fake news tím, že bude koordinovat tuto činnost na jednotlivých úřadech. Právě dezinformačním útokům ze strany Ruska, které zahájilo invazi na Ukrajině čím dál častěji čelí Česká republika.

Internet během uplynulých hodin zaplavily fotky Daniela Landy, Lubomíra Volného nebo Ilony Csákové, tedy zarytých odpůrců očkování proti covidu, se vzkazy o tom, že se nechali naočkovat a totéž doporučují i svým fanouškům a podporovatelům. Nejde však o pravdivé informace, koláže jsou dílem internetových vtipálků, z velké části satirického webu Paralelní listy. Část veřejnosti si myslí, že jde o pravdivá vyjádření zmíněných osobností, tvůrci koláží podle svých slov doufají v žalobu.

Koronavirus, uprchlíci, Piráti – to je jen pár témat, která se na dezinformačních webech objevují s železnou pravidelností a neúnavně přitahují pozornost veřejnosti. Některé titulky smyšlených zpráv jsou už na první pohled nesmyslné. Jenže jejich nebezpečí tkví především v tom, že vás nemají přesvědčit, stačí, když vás znejisti. Protože… co když je to přece jen pravda? Víte, co se říká, na každém šprochu…

Asi každému je jasné, že pro účinný boj s koronavirovým onemocněním zdaleka nestačí jen dobře promyšlená protiepidemická opatření. Neméně důležitá je dobrá informovanost veřejnosti a s tím spojená důvěra v opatření podniknutá v boji s nemocí. Při tom platí, že jak opatření, tak i dobře informovaná veřejnost, jsou především zodpovědností vlády. Jedná se z velké části o dvě spojené nádoby. Jakmile aspoň jedno z toho selže, je zaděláno na pořádný problém.