Na dofinancování dostavby vodohospodářské infrastruktury, která má zajistit zdroj pitné vody obyvatelům v příhraničních oblastech Libereckého kraje postižených těžbou v polském dole Turów, bude potřeba nejméně 700 milionů korun. Peníze z Fondu Turów na financování projektů nestačí. Podílet se na něm budou ministerstva životního prostředí a zemědělství, Liberecký kraj a vodárenské společnosti, vyplynulo to z úterního jednání v Hrádku nad Nisou.

Liberecký kraj zřídil Fond Turow, rozdělovat bude peníze, které získal kraj od polské vlády a společnosti PGE jako kompenzaci za škody způsobené těžbou uhlí v dole Turów u česko-polské hranice. K dispozici je v něm 35 milionů eur (asi 857 milionů korun), které jsou určené na výstavbu vodohospodářské infrastruktury v příhraničních oblastech dotčených těžbou a také na monitoring dopadů těžby. Ve fondu zůstanou také úroky, rozhodli krajští zastupitelé.

Liberecký kraj zřídí Fond Turow, rozdělovat bude peníze, které získal kraj od polské vlády a společnosti PGE jako kompenzaci za škody způsobené těžbou uhlí v dole Turów u česko-polské hranice. K dispozici je 35 milionů eur (asi 870 milionů korun), které jsou určené na výstavbu vodohospodářské infrastruktury v příhraničních oblastech dotčených těžbou a také na monitoring dopadů těžby na české straně, řekl náměstek hejtmana Jan Sviták (Starostové pro Liberecký kraj).

Vládní Piráti se ve stranickém hlasování většinově postavili proti česko-polské smlouvě o řešení vlivu těžební činnosti v příhraničním dole Turów. Podle většiny hlasujících byla smlouva, kterou začátkem února podepsal premiér Petr Fiala (ODS) s polským protějškem Mateuszem Morawieckým, projednávána utajeně a tedy v rozporu se základními principy transparentnosti. Výsledky hlasování strana oznámila na webu. Předseda Pirátů a vicepremiér Ivan Bartoš následně sdělil, že výsledek hlasování respektuje. Podle něho je hlasování deklaratorní, takže nemá a nemůže mít právní vliv na uzavřenou smlouvu. Také by preferoval otevřenější postup při přijímání smlouvy.

Skupina aktivistů dnes ráno zhruba na půl hodiny uzavřela v Praze u budovy ministerstva životního prostředí přívod vody do úřadu. Dvojici protestujících, kteří poté bránili k přístupu k uzávěrům z obou stran budovy, z místa odvedli policisté. Protest mířil proti vládní dohodě o těžbě v polském hnědouhelném dole Turów. Obyvatelé příhraničních obcí na české straně poukazují na to, že v oblasti kvůli těžbě ubývá spodní vody.

Podzemní stěna proti odtoku vody může zmírnit dopady provozu polského hnědouhelného dolu Turów na české území. Zda bude dostatečná, se ukáže až příští rok, uvedl ředitel České geologické služby Zdeněk Venera. Uvedl, že nyní nelze spolehlivě odhadnout ani rychlost možných pozitivních dopadů stěny. Kompenzace, kterou už Česká republika od Polska dostala, by podle něj měly být rychle využity k zajištění přívodu vody do míst zasažených vlivem dolu.

Ještě horší dohoda, než jsme se obávali. Tak komentují dohodu o hnědouhelném dole Turów mezi Českem a Polskem zástupci lidí, kteří žijí v dolem postižené oblasti. Podle nich stáhne česká vláda žalobu, která měla velkou šanci na úspěch, výměnou za peníze, podzemní stěnu, která stojí několik kilometrů jinde, než kde voda ve velkém odtéká, minimální soudní dohled a nulovou vynutitelnost evropského práva.

Pětačtyřicet milionů eur zaplatí Polsko za to, že nadále bude moci s českým souhlasem provozovat hnědouhelný důl v Turowě. Dohodu ve čtvrtek podepsali premiéři obou zemí. Dohoda podle nich garantuje kromě peněz i vytvoření funkční bariéry, která zadrží vodu na českém území. Peníze pak česká strana použije na projekty zadržení a přivedení vody do oblasti. Dohodu ale kritizují ekologové nebo právní kancelář Frank Bold.

Česko podle návrhu smlouvy pro polskou stranu sporu trvá na náhradě 50 milionů eur za škody způsobené těžbou v hnědouhelném dole Turów u českých hranic. Polsko nabídlo 40 milionů eur. Návrh předloží ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) pro informaci ve středu vládě. Spor s polskou stranou trvá také v požadavku na desetiletou délku soudního dohledu. Podle aktualizovaného návrhu, který došel do Prahy, by polská strana souhlasila s dvouletým dohledem Soudního dvora EU. Hubáčková chce nechat český návrh posoudit kabinetem. Z diskuse vlády má vyplynout, zda má česko-polské jednání pokračovat mezi ministryněmi obou zemí, nebo se přesune na úroveň premiérů.

Zhruba na pět hodin se protáhlo úterní jednání mezi českou ministryní životního prostředí Annou Hubáčkovou a její polskou kolegyní Annou Moskvovou. Česká strana výsledek příliš nekomentovala, podle polské ministryně Česko v případě dohody okamžitě stáhne žalobu, kterou na Polsko podalo k Soudnímu dvoru EU.