Skrze mlhu skoro nevidíme na špičky vlastních pohorek, mrazem prokřehlé prsty na nohou necítíme, ty na rukou se snažíme zahřát v kapsách deštěm nasáklých bund. Jediné, co z mlhy vystupuje, jsou neonové nápisy masážních salónů, píše Liberečák Jaroslav Čapek pro Libereckou Drbnu.

Liberečák Jaroslav Čapek poslední týdny tráví ve Vietnamu, kde učí místní děti angličtinu. Pravidelní čtenáři Liberecké Drbny už jeho články znají, nyní vám představujeme další povídání zaměřené právě na tuto asijskou zemi, se kterou nás pojí možná víc, než je na první pohled patrné. Nezapomeňte ani na galerii fotek pod článkem.

Mosuo žijí ve svém světě daleko od velkých měst a moderního světa. Jejich zvyky jsou odlišné od našich, tradice ale dodržují stovky let. Liberečák Jaroslav Čapek se za Mosuo k jezeru Lugo vydal a pokusil se tento malý nárůdek popsat. Část jste si mohli přečíst v prním díle, tady je dokončení příběhu Mosuo.

Nakouknout do opravdového a nedotčeného prostředí, které nemá podobu komercializace a byznysu. Okusit na pár dní tradiční život v matriarchálním světě malé čínské komunity Mosuo. To zůstane na dlouhou dobu mou úžasnou vzpomínkou Liberečáka Jaroslava Čapka, který se do světa Mosuo vydal.

Třicátého ledna začal pro více než 1.4 miliardy lidí nový rok - Rok Koně. Jeho příchod se neslavil jen v Číně, ale také v dalších čínských čtvrtích po celém světě. Thajský Bangkok se léta honosí nejlépe organizovanými oslavami, kam se sjíždí nejen obyvatelé Thajska, ale každoročně sem zavítají i statisíce obyvatel Číny.

Demonstrace, které vypukly v Bangkoku na počátku listopadu a postupně se rozšířily do ostatních částí Thajska, stále pokračují. Poslední adventní neděli tak obyvatelé thajské metropole tráví v ulicích, kde se shromáždili, aby vyjádřili nespokojenost s místní vládou.

Přes víkend se věci rozkládají v hlavě a já musím nejprve vyřešit byrokratické záležitosti. Končí mi vízum a je třeba ho nechat prodloužit. Nemám byznys víza, které je většinou dlouhodobějšího charakteru s platností až dvanáct měsíců.

Pobyt ve vesničce je jedna velká lekce, a čím déle zůstanete, tím více zdomestikujete. Jste více a více v kontaktu s dětmi a jejich život se stane i vaším. Někdy se pozastavujete nad tím, jak je možné, že tak líně vypadající dny mohou tak rychle plynout.

Poznat kus světa, jiné lidi, kulturu a nasbírat cenné životní zkušenosti. Stačí málo, dobrovolníci mají možnost odjet do Kambodži, a stát učitelem tamních dětí z nejchudší vrstvy obyvatelstva. A nejde jen o předávání látky, děti se učí především základní dovednosti, na které prostě jinak není čas.

Z horka a exhalací stísněné metropole rovnou do polí a rozlehlých plání Jižní Kambodži. Tahle myšlenka se zrodila někdy v říjnu loňského roku. Myšlenka připojit se k dobrovolné organizaci, pomáhat vzdělávat malé děti, zapojit se vice do kambodžské komunity a finálně otestovat svoje učitelské schopnosti.