Letošním králem ptačí říše se stal konipas horský. Výrazně zbarvený pták je v Česku poměrně běžným druhem, nevyhýbá se ani blízkosti lidských sídel. Jeho život je ovšem úzce spjatý s vodou, lidé na něj nejčastěji narazí při procházce podél proudících toků nebo kolem vodních nádrží. Lidová označení jako třasořitka, třasolka nebo cacorka odkazují na jeho neposedné pohupování dlouhým ocasem. Ohrožují jej především necitlivé zásahy do vodních toků, klimatická změna i šíření nepůvodních druhů organismů.

Přízemní mrazíky v dubnu jsou normální a nejsou spojené se změnou klimatu, letní teploty na začátku jara ale ano, řekl Ondřej Lhotka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Problematické jsou nadprůměrné teploty ze začátku jara než mrazy, neboť pro přírodu je to teplotní šok.

Změny klimatu považují v Česku za závažný problém více než čtyři pětiny lidí ve věku od 15 do 20 let. Dvě třetiny mladých pokládají za důležité, aby Česká republika snižovala své emise skleníkových plynů bez ohledu na postup jiných zemí. Vyplývá to ze zveřejněných výsledků průzkumu, který připravila katedra environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a organizace Green Dock ve spolupráci s organizací Člověk v tísni.

Blíží se krajské volby, a tak se Liberecká Drbna rozhodla každý měsíc přinášet názory stran, které jsou v krajském zastupitelstvu, ale i těch, které mají potenciál se tam dostat. A první téma? Klimatická změna a peníze, které vedení kraje na obnovu krajiny dává.

Málokterý klimatolog je v současnosti v českých médiích tak často vidět a slyšet jako Alexander Ač. Jako host se objevil mimo jiné v pořadu na ČT 24 i v DVTV. Ve čtvrtek 26. září od 18 hodin pohovoří ve Fryčově knihkupectví na téma klimatické změny a toho, jak přežít nevyhnutelné a zabránit nejhoršímu.

Otázka klimatické změny je velkým tématem, které se řeší na všech frontách. Jak k němu přistupují zvolení zástupci Liberce? Na to jsme se zeptali představitelů jednotlivých uskupení.