Přestože nová návštěvnická sezóna začíná na památkách Národního památkového ústavu (NPÚ) až zítra, ve čtvrtek 2. dubna, na hradě a zámku Frýdlant to neplatí. Tam odstartovala už dnes. Do prohlídkového okruhu Zámek se v nové sezóně vrací interiéry v podkroví, které byly v té minulé nepřístupné. Připravuje se také nový exkluzivní okruh nazvaný Běžně nenavštěvovaná místa hradu, přístupný bude od začátku prázdnin. Vstupné na hrad a zámek Frýdlant zůstává ve stejné výši jako loni, a přestože je dubnová otevírací doba od úterý do neděle, o Velikonocích to neplatí. Objekt zůstane pro návštěvníky otevřen i o Velikonočním pondělí, a to ve stejném čase jako v ostatních dnech, od 10 do 15 hodin.

Předmostská venuše a další vzácné exponáty se dnes vrátily za doprovodu policejní zásahové jednotky z Turnova do Brna. Muzeum v Českém ráji si zapůjčilo několik desítek sbírkových předmětů z Moravského zemského muzea pro výstavu zaměřenou na nejstarší dějiny lidstva. Exponáty mělo turnovské muzeum pojištěné na více než 20 milionů korun, řekl jeho ředitel Jan Prostředník. Návštěvnost výstavy byla podle něj na zimu mimořádná.

Celoročně přístupný státní zámek v Zákupech na Českolipsku proměnil část bývalého depozitáře v prvním patře na apartmá císařova hofmistra. Stane se součástí zimní prohlídkové trasy. První návštěvníci si upravený okruh budou moci prohlédnout v pátek při velikonočních trzích. Podle kastelána zámku Vladimíra Tregla nebudou prohlídky na tomto okruhu pro návštěvníky už tolik fyzicky náročné.

Mobiliář státního zámku Hrubý Rohozec v Turnově náleží Johanně Kammerlanderové, dědičce rodu Walderode. Rozhodl o tom dnes okresní soud v Semilech. Verdikt není zatím pravomocný. Národní památkový ústav (NPÚ) se ale odvolávat nebude, řekla ČTK regionální mluvčí NPÚ Lucie Bidlasová. Podle ní očekávají, že se s dědičkou rodu dohodnou. Právní zástupce Kammerlanderové Roman Heyduk uvedl, že se dědička nechystá s vybavením zámku nijak nakládat. Sbírky zůstanou v zámku, řekl.

Zastupitelstvo Libereckého kraje dnes bude jednat o odkoupení horského hotelu a vysílače Ještěd v Liberci od Českých radiokomunikací (ČRa), schválit by mělo kupní smlouvu. O odkoupení liberecké dominanty vyjednává vedení kraje bezmála dva roky. Kraj za Ještěd zaplatí 181 milionů korun, další bezmála tři miliony přidá za mobiliář, vybavení a další příslušenství. Peníze má kraj připravené už z loňského roku, zadlužovat se kvůli tomu nemusí.

Liberec plánuje, že od podzimu 2030 otevře v městském zámku pobočku základní umělecké školy (ZUŠ). Její prostory ve Frýdlantské ulici už zájmu dětí nestačí. Každoročně se nedostane zhruba na 400 až 500 dětí, řekl náměstek primátora Liberce pro kulturu, školství a cestovní ruch Ivan Langr (Starostové pro Liberecký kraj - SLK).

Liberec chce letos dokončit přípravu modernizace městského krematoria, které je nejstarším v zemi. Radnice by chtěla snížit náklady na energie, zajistit bezbariérový přístup a částečně obnovit i samotnou více než sto let starou budovu. Náklady vedení města odhaduje na 64 milionů korun. Náměstkyně primátora Šárka Prachařová (ANO) předpokládá, že zhotovitele by mohli vybrat na přelomu letošního a příštího roku. Rekonstrukce krematoria by v takovém případě mohla skončit do konce roku 2027.

Liberec chce příští rok kompletně opravit interiér Liebiegovy hrobky z roku 1884, která je kulturní památkou. V minulosti patřila rodině textilních průmyslníků Liebiegů, kteří na přelomu 19. a 20. století významně ovlivnili město a jeho tvář, řada budov dodnes nese jejich jméno. Hrobka podle mluvčí radnice Jany Kodymové opravu nutně potřebuje. Náklady radnice odhaduje na 1,25 milionu korun bez daně.

Na dohled národní přírodní památky Panská skála v Kamenickém Šenově nelze postavit supermarket. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) v odvolacím řízení potvrdilo zamítnutí výjimky z ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, která je pro povolení stavby nezbytná. O rozhodnutí úřadu informovala mluvčí MŽP Veronika Krejčí.

Oprava kina Varšava v Liberci, která začala loni na podzim, by měla skončit až na konci dubna příštího roku. Stavbu téměř za 63 milionů korun skoro o měsíc prodloužil i nečekaný nález na fasádě. Stavbaři při odstraňování zvětralých částí a tlakovém čištění objevili pod hladkou vápennou omítkou částečně zachovanou původní hrubozrnnou břízolitovou omítku se štukatérskými prvky říms a šambrán. Na základě požadavku památkářů tak podle náměstkyně primátora Šárky Prachařové (ANO) musejí navrátit fasádě původní podobu.