V Liberci by mohl vzniknout památník, jehož vybudování si vyžádá odhadem 50 až 100 milionů korun. Měl by stát v Ostašově na místě takřka zapomenutého zajateckého tábora, který patřil za první světové války k pěti největším na českém území. Nemělo by jít o skanzen, ale kombinaci muzea se současnými kulturními a sportovními aktivitami.

Na konci minulého týdne začala obnova poničeného památníku obětem komunismu, který od roku 2006 vytváří pietní místo v parku v Jablonecké ulici. Obě zrcadlové tabule památníku obětem komunismu v Jablonecké ulici si v posledním půlroce vybrali jako terč svého řádění vandalové.

Tenhle dům tedy měl nájemníky. Během druhé světové války v něm sídlilo Gestapo, po osvobození si tam zase zřídila štáb Rudá armáda, což dodnes připomíná cedule na fasádě domu. Denně kolem něj chodí tisíce lidí, stojí vedle knihovny v Rumjancevově ulici. A koncem války pár metrů od něj umírali lidé.

Památník obětem komunismu se stal opět terčem neznámého vandala. Podruhé za půl roku ho kdosi poškodil tak, že bude muset vedení města vyměnit sklo a obnovit jeho nátěr. Na památníků někdo na přelomu roku způsobil nepřehlédnutelnou prasklinu, jejíž odstranění vyjde na 150 tisíc korun.

Na 132 tisíc korun vyjde město oprava památníku obětem komunismu v parku v Jablonecké ulici, který se stal letos v létě terčem útoku neznámého vandala. Podle vedení města je potřeba vyměnit poškozené sklo a obnovit nátěr rámu.

Vyhlášení prvního ročníku Mezinárodní soutěže o cenu za architekturu BigMat’13 se Liberečákům musí zaručeně líbit. Památník obětem komunismu z Jablonecké ulice totiž uspěl v konkurenci sedmi desítek českých staveb a stal se nejlepší českou stavbou realizovanou v letech 2005 až 2013.

Více než dvě stovky lidí si dnes připomněly události 17. listopadu 1939 a 1989 u Památníku obětem komunismu v Jablonecké ulici v Liberci. Den boje za svobodu a demokracii je zasvěcen dvěma zlomovým milníkům české a československé historie najednou, vedle Mezinárodního dne studentstva i sametové revoluci z roku 1989.

Student frýdlantského gymnázia Jan Hlávka vytvořil ilustrace k povídkám Franze Kafky jako svou maturitní práci. Jeho grafiky ale zaujaly Památník Terezín tak, že se je rozhodl oficiálně darovat památníku holokaustu Jad Vašem v Izraeli.