Demokracie s chybami. Do této kategorie patří podle aktuálního Indexu demokracie Economist Intelligence České republika. Ta se v rozsáhlém hodnocení umístila v loňském roce na 29. místě s podobným hodnocením jako třeba Estonsko, Portugalsko, Itálie nebo Botswana.

Ačkoli většinu veřejnosti dnes trápí hlavně zvyšující se inflace a s ní spojená cenová hladina, opravdový problém doutná pod povrchem a trochu se bojím toho, až vystoupá nad něj.

Pandemie covidu není jedna krize, ale mnoho krizí v jedné. Jednou z nich je krize důvěry v odborníky. Proč jsme jim přestali věřit? Proč je to špatně a co se s tím dá udělat?

Koronavirová pandemie změnila návyky českých spotřebitelů. Shodují se na tom nejen prodejci, ale také ekonomové. Češi při platbách čím dál více používají platební karty. Změnila se také frekvence a množství nákupů. Zákazníci nyní podle prodejců chodí na nákup méně často, ale za jednu návštěvu obchodu nakoupí více zboží.

Rozhodnutí vlády o úplném uzavření restaurací, barů i klubů mezi 22:00 a 05:00, které vstoupí v platnost dnes večer, vnímá provozovatel z Liberce Martin Hřebík jako podraz na očkované. Své čtyři taneční kluby včetně největšího v krajském městě zvaném Lípa bude mít ode dneška zavřené.

Pandemie je objektivní problém. Nemůžeme ji vyřešit tím, že o ní budeme donekonečna diskutovat na internetu, a už vůbec ne tím, že si budeme hrát na odborníky, kterými nejsme. Je třeba svěřit se do rukou těch skutečných.

Od loňského března v Liberci nejezdí noční spoje městské hromadné dopravy. Důvod? Covidová pandemie – veřejnou dopravu tehdy lidé prakticky přestali používat. Jenže noční spoje se od té doby nevrátily. Na zastupitelstvu za ně poté bojovala opozice, vedení města teď přichází s návrhem, že by noční autobusy mohly od ledna příštího roku opět jezdit.

Školáky čeká během podzimu další testování na covid-19, pravděpodobně tři kola jako v září. Kdy přesně se uskuteční, zatím ministerstvo neuvedlo. Neoficiálně se mluví o termínu kolem podzimních prázdnin, které budou ve středu 27. a v pátek 29. října. Žádnou oficiální informaci o termínu dalšího testování ve školách zatím nemá ani ministerstvo školství.

Již před pandemií trpělo duševním onemocněním zhruba 20 procent dospělé populace. Během pandemie se výskyt duševních nemocí zvýšil až o 50 procent. Z toho se počet úzkostí zvýšil dvakrát a počet depresí dokonce třikrát. Došlo také k navýšení výskytu nárazového alkoholismu.

Nedostatek sester ve zdravotnictví je dlouhodobý problém, který pandemie koronaviru ještě více zdůraznila. Přestože ale zájem o studium zdravotnických škol roste, řada vystudovaných nakonec ale skončí v jiném oboru. Svou roli sehrálo i extrémní nasazení během pandemie a nenávistné útoky na zdravotníky spojené se šířícími se hoaxy.