Letité rčení „bez peněz do hospody nelez“ už dnes podle odborníků přestává platit. Stále více hostů totiž očekává, že v restauraci zaplatí kartou nebo mobilem. O tom, kam lidé vyrazí na jídlo či pivo, navíc často rozhoduje i to, jak podnik komunikuje na sociálních sítích.

Hospod a restaurací v Česku dlouhodobě ubývá. Jen za posledních pět let se jejich počet snížil o 16 procent a z mapy jich zmizely téměř čtyři tisícovky. O udržení zákazníka se hospodští snaží bojovat nabízenou kvalitou servisu. Potvrzuje to nejen stále výraznější zastoupení domácích podniků v prestižních gastronomických průvodcích jako Michelin nebo Gault&Millau, ale i trvale rostoucí počet ocenění Hvězda sládků od Plzeňského Prazdroje za perfektní péči o pivo.

Ani hromadné sledování sportovních utkání v televizi, ani letní grilovačky s přáteli. Podle průzkumu Plzeňského Prazdroje ovlivňuje popíjení piva zejména počasí.

Zodpovědněji teď přistupují Češi v restauracích ke konzumaci alkoholu. Podle průzkumu Plzeňského Prazdroje v současnosti téměř dvě třetiny návštěvníků hospod a barů kombinují alko a nealko nápoje, objednají si k drinku malé občerstvení nebo pijí méně.

Hospody na vesnicích a městech do pěti tisíc obyvatel jsou nejohroženějším druhem současné gastronomie. Vyplývá to z průzkumu největšího českého pivovaru Plzeňského Prazdroje, podle něhož skončilo za čtyři roky 15 procent těchto provozoven. Jedná se o více 1300 hospod, přičemž 250 z nich zavřelo loni. Na vině je především covid a následný růst cen energií. Mnoho lidí se také naučilo si pivo kupovat v obchodech a do restaurací už vůbec nechodí.

Zavedení záloh na PET lahve podporuje 74 procent Čechů, pro zálohy na plechovky je 70 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro Iniciativu pro zálohování, která sdružuje velké výrobce nápojů. Podle průzkumu by zavedení záloh výrazně nezměnilo nákupní chování a zhruba 80 procent lidí by PET lahve i plechovky nakupovalo ve stejné míře jako nyní. Ideální výše zálohy by byla ve výši čtyři koruny na lahve i plechovky, ukázal průzkum, kterého se v září zúčastnilo 1016 respondentů starších 18 let.

V pozici generálního ředitele národního pivovaru Budějovický Budvar je zhruba tři roky. Za krátkou dobu stihl podnik pod jeho vedením dokončit několik velkých investic do rozšiřování a modernizace areálu. Řeč je o Petru Dvořákovi, který si během své pivovarnické kariéry prošel několika pivovary. Od roku 2017 však posouvá dál ten budějcký, který hlásí rekordní čísla.

Pro okolní svět je typickým českým pivem světlý ležák plzeňského typu, mezi konzumenty trochu nepřesně známý jako světlá dvanáctka. Spotřebitelský časopis dTest poslal do laboratoře 26 českých zástupců tohoto pivního stylu, aby prověřil jejich kvalitu. Laboratoř ověřovala, jestli neobsahují plísně či pesticidy i to, zda se v jejich chuti a vůni neobjevují nežádoucí vady. Ze škodlivin nemusíme mít strach, ale při ochutnávce se pár chybiček našlo.

Žijeme v době bizárem obklopeni natolik, že už jsme si tak nějak přirozeně zvykli. Například v Brně si sednete na náměstí a když máte dostatečné štěstí, projde kolem vás průvod dívek demonstrujících za správnou podprsenku, stovky lidí chůzí tak švihlou, že připomínají čápy na tripu, nebo zombíky. Spoustu zombíků. Avšak žádná z těchto prazvláštních akcí nerozhodí člověka jako starý “dobrý” poctivý kus pokrytectví. Jako třeba masivní online kampaň za #DenOffline.

V pivovarnickém průmyslu je na spadnutí jeden z největších obchodů historie. Světová pivovarnická jednička Anheuser-Busch InBev se dohodla na odkupu svého věčného konkurenta a dvojky na trhu SABMiller, majitele Plzeňského Prazdroje, Gambrinusu, Radegastu nebo třeba Velkopopovického kozla.