Slova, která slyšíme v dětství, se mohou zapsat hluboko – někdy až pod kůži. Dvacetiletá Romana vyrůstala mezi poznámkami o tom, že má moc velký zadek a zároveň příliš malá prsa. Negativní vztah k vlastnímu tělu postupně přerostl v poruchy příjmu potravy.

Raději zemřít než přibrat. Jak silná musí být nemoc, když matka místo boje za život hledá novou mámu pro své dítě? Jak se člověk dostane do bodu, kdy ani mateřská láska nestačí, aby chtěl zůstat naživu? To je příběh Danky v dalším díle podcastu Stop anorexii.

V Golčově Jeníkově na Havlíčkobrodsku bydlí Tereza Novotná, která je maminkou téměř tříletého syna Michaelka. Narodil se v 38. týdnu těhotenství. Po jeho příchodu na svět to vypadalo, že jde o zdravého chlapečka. Tato idyla ale vydržela jen pár hodin. Tereza se čtyři hodiny po porodu dozvěděla krutou zprávu – Míša má poškozený mozek a zřejmě se ani nedožije rána. Tento kritický scénář ale nenastal. Dnes jsou Míšovi tři roky. Má několik závažných diagnóz, péče o něj je nepřetržitá a velmi náročná, přesto všechno dělá Míša mamince radost.

Už skoro třicet let působí Aleš Malach jako důstojník Armády spásy. Znamená to, že se stará o duševní pohodlí jak klientů organizace, tak i jejích zaměstnanců. Zkušenosti jako kaplan nabíral v Praze, Brně, Šumperku a teď slouží v Ostravě jako koordinátor pro celou Českou republiku. O tom, co práce kaplana obnáší, jak se spolupracuje s lidmi jiné víry a jaké to, je když lidé pomoc odmítají, promluvil v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků.

Martin byl vždycky kus chlapa, který se nebál postavit k práci. Kamarád, milující táta malého Honzíka i partner. Znenadání se ale v roce 2022 jeho život změnil z minuty na minutu.

Životní příběh Martina Barchánka by vydal za pěkně drsný thriller. Oheň, zničené podnikání a skoro i existence, myšlenky na skoncování se životem i cesta ze samého dna zpět na vrchol. Začalo to u silných strojů, nablýskaných motorek a končí u farmářských prodejen a řemeslné zmrzliny. I když nedá se vlastně říci, že končí, spíš pokračuje výrazně kupředu. Martin Barchánek, milovník dobrého jídla, a člověk, který má drive, rozhodně patří k (ne)obyčejným.

Tereza Tománková. Na první pohled obyčejná žena, která se snaží pomoct tam kde je třeba. Její životní příběh je však daleko komplikovanější. Prakticky celé dětství vyrůstala v dětských domovech. Začátek dospělosti byla i v azylovém domě pro matky samoživitelky. Nyní se snaží udělat vše proto, aby se měli klienti těchto ústavů co možná nejlépe. Aktivně už pomáhá sedm let. A to jak materiálně, tak finančně. Dokonce vymyslela projekt, v rámci kterého lidem nabízí své akty. Veškeré peníze z prodeje pak použije právě na pomoc dětem a matkám samoživitelkám.

Jsme dva. Dohromady je nám už přes sto let. Spolu jsme už víc než třicet let, nehneme se od sebe na krok a vše děláme spolu. Kdo nás zná, ví, že jsme blázni. A tak jsme před dvěma roky opustili vše, co jsme budovali celý život. Opustili všechny a všechno, co jsme milovali. Sbalili celý svůj život do dvou kufrů. A bylo to obrovsky osvobozující. Plníme si sen, který nás provází celý život. Žít v jihovýchodní Asii, žít na Bali. Náš příběh teď najdete v tomto článku na Drbně.

Vít Hradil je rodilý Olomoučák, už dlouhou dobu ale pravidelně cestuje za prací na různá místa v republice i do zahraničí. Společným jmenovatelem jeho práce je film – Vít se totiž živí jako režisér, kameraman či střihač. Jak se ke své práci dostal a ačkoli je neustále kvůli práci mimo Olomouc, co ho táhne zpátky do svého rodného města?