Děti rodičů s duševním onemocněním patří podle odborníků mezi přehlížené skupiny, přitom u nich výrazně roste riziko vlastních psychických problémů. Nová studie českých odborníků ukázala, že psychiatrickou diagnózu už má téměř třetina sledovaných dětí.

Děti velmi citlivě vnímají, když je někdo v jejich okolí smutný, zahlcený nebo prostě „něco není v pořádku“. Co ale často neumějí, je na takovou situaci správně zareagovat. Bojí se, že něco pokazí, nebo nevědí, co říct. Právě na tuto potřebu reaguje projekt Dětský čin roku, který nově zařazuje kategorii Pomoc pro duši. Oceňovat bude příběhy dětí, které pomohly druhým nebo samy sobě v psychicky náročné situaci, a to ať už šlo o vyslechnutí, povzbuzení nebo třeba jen prosté tiché objetí.

Jen za loňský rok volalo na Linku bezpečí 118 tisíc dětí. Největší zastoupení měly děti, které volaly kvůli myšlenkám, tendencím a pokusům o sebevraždu, sebepoškozování, smutku a depresím nebo strachu. Operátoři však radili i ohledně vztahů s kamarády, rozvodů rodičů nebo sexuálních témat.

Letošní léto je, tentokrát netradičně po pěti letech, ve znamení olympijských her. Je to mimořádná událost nejen pro samotné sportovce, ale i miliony diváků a fanoušků. Možná, že v mnohých z nich vyvolá tento sportovní svátek, třeba poněkolikáté v životě, pocit, že se sebou musejí něco udělat. Proto, aby si zlepšili fyzickou kondici? Možná. Ale nezřídka taky proto, aby líp vypadali. Líp, rozuměj víc jako špičkoví sportovci s „vyrýsovanými“ těly. A to je právě diskutabilní…

Přesčasy, práce o sobotách a nedělích, ale také velký nápor na psychiku v důsledku nepříjemných hovorů s naštvanými lidmi, kteří odmítají protikoronavirová opatření. S tím se musí kvůli epidemii koronaviru vyrovnávat už řadu měsíců zaměstnanci hygienické stanice v Libereckém kraji. Covidovým problémům se dominantně věnuje minimálně polovina zaměstnanců, uvedl liberecký krajský hygienik Vladimír Valenta.