Rodiče se na Rodičovskou linku stále častěji obracejí s problémy, které se navzájem prolínají. Vedle rodinných sporů řeší úzkosti, deprese, sebepoškozování nebo sebevražedné chování svých dětí. Pomoc přitom často není snadné najít. Kapacity psychologů a psychiatrů jsou omezené.

Ve spolupráci s Centrem na podporu integrace cizinců pro Liberecký kraj spouští kraj nový program na podporu ukrajinských psycholožek, které žijí na území regionu. Cílem iniciativy je využít jejich odborný potenciál k posílení péče o duševní zdraví dětí a rodin, a to nejen z řad uprchlíků, ale i české populace.

Psychoterapii může dnes mimo zdravotnictví nabízet prakticky kdokoliv a řada lidí toho zneužívá. Není jasné, kdo skutečně prošel odborným výcvikem a kdo si jen vytiskl vizitku a napsal atraktivní web, upozorňuje Česká asociace pro psychoterapii. Tomu by ale měl být už brzy konec: Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona, který jasně stanoví podmínky pro poskytování psychoterapie mimo zdravotnictví.

Zatímco psychologové či psychiatři musejí pro výkon své profese doložit odborné vzdělání, v případě psychoterapie mimo zdravotnictví dosud nic podobného neplatí. Psychoterapeutem se v Česku zatím může nazývat prakticky kdokoli – i bez jakéhokoli výcviku, praxe či vysokoškolského diplomu. To se ale možná brzy změní. Sněmovna projednává návrh novely, která má z psychoterapie učinit vázanou živnost s jasně stanovenými kvalifikačními požadavky.

V Česku chybí zákon, který by jasně vymezoval, kdo může poskytovat psychologické poradenství. Této mezery využívá Jiří Adamec, vyučený pekař, který pod hlavičkou své vlastní školy nabízí dvouletý výcvik v poradenské psychologii. Na svém webu zároveň radí, jak poskytovat psychologické služby i bez odborného vzdělání.

Psychické potíže přivádějí stále více lidí do rukou terapeutů. Jenže v Česku není titul „terapeut“ nijak regulován – psychoterapii může nabízet kdokoliv, bez potřebného vzdělání a psychoterapeutického výcviku. Odborníci varují, že nedostatečná regulace může klientům přinést víc škody než užitku.

Pro každé dítě jsou začátky v mateřské škole spojeny s náročnými a stresovými situacemi. Proces adaptace přiblížila v rozhovoru pro Drbnu psycholožka Eva Němečková, která se více než patnáct let věnuje diagnostice a terapii se specializací na děti v předškolním věku. Absolvovala psychologii v německé Kostnici a se svou praxí pokračovala na švýcarské klinice, kde se zaměřila na výzkum vazeb v rodině i separační úzkost.

Dospívající tráví na sociálních sítích a hraním online her čím dál více času. Mezi jedenáctiletými dětmi v Česku přibývá těch, které jsou na těchto činnostech závislé. Poukazují na to data, která jsou součástí rozsáhlé studie Světové zdravotnické organizace (WHO). Data výzkumníci shromáždili mezi dětmi z České republiky ve věku 11 až 15 let, následně je srovnali s dalšími 280 tisíci dětmi ze 44 zemí světa. 

Krizová intervence v Královéhradeckém kraji má za sebou desetiletou existenci. Že nevíte, co přesně je jejím cílem? Povídali jsme si s psycholožkou kpt. Mgr. Janou Jasanskou, kpt. PhDr. Lenkou Vláškovou a psychologem PhDr. Janem Hubertem, kteří záslužnou službu obětem trestných činů a mimořádných událostí blíže představí.

Obor zvířecí psychologie v posledních letech stále získává na popularitě. Jedním ze známých zvířecích psychologů je Alexandr Skácel. Budou mít psí psychologové více práce až skončí doba, která přeje práci z domova? Mají psychologové zvířat pověst šarlatánů? Může pes vyhořet? A je v pořádku, když pes spí v posteli? Na tyto a další otázky odpovídá Alexandr Skácel v rozhovoru pro Drbnu.