Dítě se sebepoškozuje. Rodiče hledají pomoc, psycholog není k sehnání

„Moje dítě se trápí a já nevím, co mám dělat.“ I s podobným problémem se rodiče obracejí na Rodičovskou linku, která letos funguje už 25 let. Za loňský rok její pracovníci řešili 3826 kontaktů. Nejčastěji se týkaly rodinných vztahů, čtvrtina z nich ale souvisela přímo s psychickými potížemi dětí.

Právě v této oblasti se podle pracovníků linky ukazuje jeden z největších problémů současných rodin. Rodiče jsou ochotnější vyhledat odbornou pomoc, jenže když ji začnou hledat, často narazí na nedostatek volných kapacit.

Nejčastěji rodiče řeší rodinu a výchovu

Největší část loňských kontaktů se týkala rodinných vztahů. Rodiče řešili například výchovu dětí, komunikaci v rodině, spory o dítě nebo rozvod a rozchod partnerů. Celkem šlo o 1829 kontaktů.

Dalších 1073 kontaktů souviselo s psychickými potížemi dětí. Téměř 300 z nich se týkalo sebepoškozování, 221 sebevražedného chování a 208 úzkostí a depresivních stavů.

Podle vedoucí Rodičovské linky Kateřiny Schmidové se přitom problémy rodin v posledních letech často vrství. Situace, která by dříve měla například pouze emoční nebo vztahový rozměr, může dnes současně zasahovat do financí, práce nebo péče o další členy rodiny.

„Často řešíme případy takzvané sendvičové generace,“ popisuje Schmidová. Rodiče tak mohou současně pečovat o své děti a stárnoucí rodiče. Kvůli pozdějšímu zakládání rodin navíc podle ní nemusí mít při péči o děti takovou pomoc prarodičů, jaká byla dříve běžná.

Přibývá také složitějších rodinných vztahů

Specifickou skupinou jsou podle Rodičovské linky také takzvané patchworkové rodiny. Po rozchodu nebo rozvodu vzniká nová rodina, do které vstupují děti z předchozích vztahů a někdy také další společné dítě.

„Časové, finanční, ale také emoční sladění několika členů nové patchworkové rodiny je velmi náročné,“ říká Schmidová.

Problémy mohou vznikat například mezi novými sourozenci, dětmi a novými partnery jejich rodičů nebo mezi jednotlivými částmi rodiny. Podle Schmidové se navíc jednotlivá rodinná uspořádání někdy střídají velmi rychle a není čas, aby si na ně všichni stačili zvyknout.

O pomoc si říká stále více otců

Za poslední dekádu se zároveň změnil profil lidí, kteří Rodičovskou linku využívají. Výrazně přibylo otců.

V roce 2016 se na linku obrátilo 94 otců. Loni jich bylo 514. Počet konzultací s otci tak za deset let vzrostl více než pětinásobně. U matek počet kontaktů rovněž výrazně převyšuje dřívější hodnoty – v roce 2025 jich bylo více než 2500.

Podle pracovníků linky jsou rodiče stále ochotnější přemýšlet také o vlastním přístupu k výchově a hledat pomoc dříve, než se problémy v rodině ještě prohloubí.

Jenže právě tady často přichází další překážka.

Rodič pomoc najde. Jenže odborník nemá místo

„Překážkou však většinou bývá nedostatečná kapacita psychologů a psychiatrů,“ upozorňuje Schmidová.

Konzultanti Rodičovské linky proto rodičům pomáhají hledat možnosti další péče. Někdy podle ní není potřeba zaměřit pomoc pouze na dítě, ale na celou rodinu.

Právě rodinná terapie může být podle jejích zkušeností účinná například v situacích, kdy rodiče nejprve vnímají problém výhradně jako potíž dítěte. Pomoci může také tehdy, když samotné dítě nechce k psychologovi, ale je ochotné mluvit o vztazích a fungování celé rodiny.

Rodičovská linka letos slaví 25 let. Původně se zaměřovala především na případy týraných a zanedbávaných dětí. Dnes mohou její pracovníci pomoci s mnohem širší škálou problémů, které se týkají dětí, dospívajících a mladých dospělých do 26 let.

Rodiče, příbuzní, pedagogové nebo další dospělí se na ni mohou obrátit anonymně telefonicky, e-mailem nebo prostřednictvím chatu.