Většina z nás už dávno nespoléhá, že se o nás stát v důchodu plně postará. Odkládáme si pár stovek na penzi a bereme to jako normální dospělou věc. A pak stojíme u benzínky, koukáme na cenovku a čekáme, že by nás měl stát ochránit. Proč vlastně?

Češi si ve finanční gramotnosti druhým rokem mírně polepšili. Index České bankovní asociace (ČBA) dosáhl v roce 2026 hodnoty 58 bodů, což je o bod více než loni. Výsledky průzkumu ČBA a agentury Ipsos však zároveň ukazují přetrvávající nejistotu v investování, dlouhodobém plánování a zabezpečení na stáří. Jasný plán, jak si po odchodu do penze udržet životní úroveň, nemají více než tři pětiny lidí starších 50 let.

Češi nikdy nebyli tak blízko dlouhověkosti jako dnes. Podle výzkumu Swiss Life Select pětina Čechů očekává, že v penzi stráví 25 let a více, a více než čtvrtina populace se chce dožít 95 let a více. Tato optimistická vize se však střetává s finanční realitou, protože téměř osm z deseti lidí chce odejít do penze nejpozději v 64 letech. Sáhněme si ovšem do svědomí, spoříme si na penzi? Jsme na ni finančně připraveni, nebo spoléháme na stát? Většina Čechů na to bohužel nemyslí.

O možnost předdůchodu, tedy dřívějšího odchodu z pracovního života bez trvalého krácení starobního důchodu, je mezi Čechy rostoucí zájem. Aktuálně ho podle Asociace penzijních společností využívá přes 6 000 lidí a jeho průměrná výše je 15 552 korun měsíčně. Před pěti lety čerpalo předdůchod přibližně 5 000 lidí, přičemž jejich měsíční příjem dosahoval v průměru necelých 12 000 korun.

Dlouhodobý investiční produkt (DIP) měl přinést zásadní změnu ve způsobu, jakým si lidé v Česku připravují finanční zajištění na důchod. Realita je však zatím docela jiná – podle aktuálního průzkumu agentury Ipsos pro Českou podnikatelskou pojišťovnu (ČPP) o existenci DIPu třetina Čechů vůbec neví a další dvě pětiny netuší, jak tento nástroj funguje. Přitom právě DIP představuje dostupnou cestu k jistější budoucnosti, protože investovat lze už od několika stovek korun měsíčně.

Je na místě, aby politici určovali výši marže obchodů? Jak by měli lidé v době stoupající inflace chytře spořit? Nejen o tom se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídal ekonom a člen NERV Aleš Rod, který se regulacemi a ekonomií veřejného sektoru zabývá dlouhodobě.

Ve funkci krajského ředitele policie v Libereckém kraji skončí 31. prosince Ondřej Musil. Jeho nástupce zatím znám není. Musil odchází do důchodu, u policie působí od roku 1992.

Počet lidí, kteří pobírají starobní penze, loni druhý rok v řadě klesal. Za poslední dva roky se snížil celkem o 37 tisíc. Na konci minulého roku Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vyplácela 2,38 milionu starobních důchodů. Do konce roku 2019 lidí se starobní penzí postupně přibývalo. Vyplývá to ze statistik ČSSZ. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) se v posledních dvou letech výrazně zvýšil počet zemřelých, a to hlavně v jarních a podzimních měsících ve vlnách koronavirové epidemie. Česko patří k zemím s vysokým počtem obětí.

Jana Pastuchová jde do voleb za ANO jako lídryně v Libereckém kraji. Ve Sněmovně strávila i poslední čtyři roky, podle ní se podařilo prosadit celou řadu věcí od zvýšení důchodů až po zvýšení mezd učitelům. Jakou kandidátku představilo ANO do nadcházejících voleb? A jaké problémy v Libereckém kraji vnímá? Přečtěte si poslední z předvolebních rozhovorů s kandidáty do Sněmovny.

Starobní, invalidní a pozůstalostní penze se od ledna zvyšují. Všichni důchodci a důchodkyně dostanou 60 korun navíc a k tomu se jim o 7,1 procenta zvedá zásluhová část jejich důchodu. Průměrný starobní důchod tak roste celkem o 839 korun. O nižší částku si přilepší lidé, kteří pobírali dosud měsíčně méně než 14 449 korun. Navýšení penzí upravuje vládní nařízení, které začíná od ledna platit. Podle schváleného rozpočtu by do důchodů mělo letos putovat téměř 537 miliard korun. Je to zhruba 30 procent výdajů státu.