Už několik měsíců se objevují náznaky, že společnost MVV se stáhne z českého trhu. Jenže jen v Liberci vlastní spalovnu a také má většinový podíl v teplárně. Liberec by tak mohl obojí získat pro sebe. Vedení města už se na společnost obrátilo s možností případného odkupu, podle opozice je ale vlastnictví spalovny a teplárny tak důležité, že musí jednat mnohem důrazněji, protože město mohou předběhnout konkurenční energetické firmy.

Zákazníci liberecké teplárny si letos za teplo připlatí nakonec o jedenáct procent víc, to je 71 korun za GJ. Měsíční výdaje domácností za teplo a teplou vodu tak budou při průměrné spotřebě 20 GJ vyšší pouze o 120 korun. Zvýšení cen je v Liberci nižší než v jiných městech, liberecká teplárna totiž není tolik závislá na spalování zemního plynu, využívá totiž i teplo ze spalovny.

Zapojení do dění Liberce, podpora veřejně prospěšných aktivit, ale především levnější teplá voda. To jsou pozitivní kroky současného vedení Teplárny Liberec, s nimiž přichází zrovna v době, kdy statutární město Liberec čekají s ohledem na celospolečenskou a ekonomickou situaci horší časy. A vedení města teplárenské aktivity vítá. Jedná se mimo jiné i o podporu umění v podobě příspěvků na kino Varšava. Počet příspěvků závisí na počtu podepsaných smluv s věrnostním programem u společenství vlastníků jednotek.

Zkuste si tipnout, jaké procento odpadu vyprodukovaného v tuzemsku končí na skládkách bez dalšího využití. Deset, dvacet nebo dokonce třicet procent? Málokdo by hádal, že je to téměř padesát procent. Zbylých pětatřicet procent najde využití díky recyklaci (mnohdy mimo území EU) a jen sedmnáct procent je opětovně energeticky využito například na vytápění nebo výrobu elektřiny. Směrnice EU přitom už za pár let budou požadovat radikální změnu tohoto poměru. Bez dalších zařízení pro energetické využití odpadu, kterým se zkráceně říká ZEVO, to ale nepůjde.

Nevzhledné parovody, které vedou korytem Nisy, postupně mizí. Nejviditelnější je to nyní před krajským úřadem, kde je dělníci sundávají. Parovody postupně nahrazuje horkovod, který v centru města liberecká teplárna v rámci projektu GreenNet nechává zakopat pod zem.

Kvůli změnám v projektu se protáhne plánovaná modernizace teplárenské sítě. Skončí tak zhruba o tři týdny déle. Protáhnou se tak i uzavírky.

Projekt GreenNet je největší investicí liberecké Teplárny od jejího vzniku. Za tři sta milionů se pomalu dokončuje první etapa revitalizace teplárenské sítě. Celkem vyjde na miliardu korun a celou ji financuje teplárna. Co přinese obyvatelům Liberce? A kdy bude hotovo? Na to jste se ptali předsedy představenstva Teplárny Liberec Martina Pěnčíka.

Teplárna Liberec právě dokončuje největší investiční akci od svého postavení. Projekt GreenNet za skoro 300 miliónů korun zvýší efektivitu dodávek tepla a přispěje k udržení přijatelných cen tepla.

Liberecká teplárna se v příštím týdnu vrhne na rekonstrukci zdrojů topné a užitkové vody v samotné budově Krajského úřadu, ale také v jejím okolí. Jak informoval mluvčí kraje Filip Trdla, práce ovlivní i parkování a také vstup do parčíku.

Řidiče na začátku prázdnin čekají další dopravní komplikace. Zhruba týden bude střídavě úplně a částečně uzavřena Košická ulice u křižovatky s třídou dr. Milady Horákové. Koncem června také začne čtyřměsíční omezení na průtahu Libercem před tunelem ve směru na Děčín.