Po svátečním vaření často končí tuky a oleje ve dřezech a záchodech, pak ale dochází k ucpávání trubek a kanálů, protože se usazují na jejich stěnách. Opravy pak mohou stát až desítky tisíc. Vychladlý olej mají lidé přelít do plastové lahve a tu pak vyhodit do kontejneru na tuky.

Někdo na ně nedá dopustit, jiný je zarytě odmítá – řeč je o rostlinných roztíratelných tucích. Jsou postrachem pro naše zdraví? A jak je to s jejich chutí a vůní? dTest nechal v laboratoři prověřit 14 vzorků včetně dvou zahraničních. Vůně ani chuť nebudily velké nadšení, zato přítomnosti nebezpečných transmastných kyselin se bát nemusíme. V čistě rostlinných produktech však někdy může překvapit přítomnost mléčné složky.

Prvního ledna 2020 začala v Česku platit nová vyhláška o povinnosti pro obce zajistit místa, kam mohou obyvatelé nosit použité jedlé tuky a oleje. Některá města mají speciální kontejnery, Liberec nabízí možnost odvézt oleje po smažení do sběrného dvora v Ampérově ulici.

Jaká je kvalita tuků použitých na výrobu margarínů a jaké další látky ukrývají? Časopis dTest poslal do laboratoře 22 roztíratelných rostlinných tuků, dostupných běžně v obchodech. Výrobky se značně lišily co do obsahu tuku i v senzorickém hodnocení. Jeden z nich obsahoval emulgátor, který do výrobku neměl přijít.