Pokud se podíváte do životopisu Martina Dvořáka, možná nabydete dojmu, že jednoduše všechno zmíněné nejde stihnout za jeden život. Dnes čtyřiašedesátiletý český velvyslanec v Kuvajtu se do povědomí široké veřejnosti zapsal hned po Sametové revoluci, kdy se stal prvním primátorem Hradce Králové v „novodobé“ éře. V čele města vydržel osm let. Poté nabrala jeho kariéra zcela jiný směr, když byl Radou Evropy vyslán do konfliktem zpustošeného Kosova. Tam postupně působil jako administrátor měst Istok a Djakovica a krátkou dobu také jako ředitel odboru rozvoje místní samosprávy v regionu Peč. Dnes je to zhruba dvacet let, co jeho mise OSN v Kosovu skončila. Na dva a půl roku v náročných podmínkách zavzpomínal nejen ve své knize Kosovo na vlastní kůži, ale také při rozhovoru s Drbnou.

Během pár desítek let prošel Liberec radikální proměnou. Mnoho německých staveb cíleně zmizelo v době socialismu. O mnoho lépe jsme si ale nevedli ani v posledních třiceti letech. Naše město přesto tvoří propletenec starší německé architektury, kterou po válce začal přetvářet český pohled na věc. Jak se to celé podařilo? I na to má odpovědět výstava Liberec kontra Reichenberg, kterou připravilo Severočeské muzeum v čele s kurátorem Luďkem Lukuvkou.

Liberec se může pochlubit jedinečnou mapou z konce druhé světové války. Její vznik trval pět let.

Z Jablonecké ulice se socha Slavoje Nejdla přesunula do Komenského ulice a nyní krášlí zdejší park Clam-Gallasů.

O rok se odkládá veškerý program, připravený k příležitosti pětasedmdesátého výročí konce druhé světové války. Kvůli vládním nařízením o pořádání hromadných akcí se letos nemůže uskutečnit.

Konec druhé světové války na Semilsku přiblíží nová výstava i kniha Bílá místa konce války, na které pracuje poslední roky historik semilského muzea, Tomáš Chvátal.

Tomáš Šebek je všeobecný chirurg, jenž pracuje v pražské Nemocnici na Františku. S organizací Lékaři bez hranic ale vyráží z domova na mise do zemí postižených přírodním neštěstím nebo válkou. Absoloval jich už šest, naposledy ve válkou zmítaném Jemenu. A právě ta poslední také bude hlavním tématem pondělní přednášky v knihkupectví Fryč.

Roky tu bývala rozsáhlá skládka, teď se ale areál vedle lesoparku Opičák mění. Vzniká zde rekreační areál, který nabídne přírodní amfiteátr, cvičiště pro psy, ale i naučné stezky. Celému prostoru bude dominovat pomník obětem první světové války.

Nevybuchlá letecká puma ze druhé světové války, kvůli které bylo ve středu v Liberci evakuováno asi 5000 lidí, byla nejspíš z náletu sovětských bombardérů z 9. května 1945. Válka sice skončila den předtím, Liberec byl ale stále německé město. Uvedl to Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci, který se uvedeným obdobím zabývá.

Odvolací Krajský soud v Hradci Králové potvrdil restituční nárok rodu Walderode na vydání panství na Turnovsku. Rod se majetku domáhá od roku 1992. Ve sporu jde i o zámek Hrubý Rohozec. O tom, že Karel des Fours Walderode je oprávněnou osobou a na majetek zkonfiskovaný Benešovými dekrety má nárok, rozhodl v září 2017 Okresní soud v Semilech takzvaným mezitímním rozsudkem. Státní instituce a další subjekty se odvolaly, odvolací soud nicméně dnes rozsudek okresního soudu potvrdil.