Chudší lidé biologicky stárnou rychleji, ukázala studie, na které se podílela Andrea Dalecká z Národního institutu SYRI a Masarykovy univerzity. Nůžky mezi bohatými a chudými se rozevírají při dosažení věku 20 let života, šíře rozdílů ke stáří ale opět klesá.

Vědci z Českých Budějovic sbírali v krajských městech klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Z výsledků za loňskou sezonu vyplynulo, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě. U každého čtvrtého klíštěte byly nalezeny bakterie způsobující lymeskou borreliózu. V řadě parků pak bylo borrelií infikováno i více než 30 procent klíšťat.

České základní školy čeká podle odborníků další náročná fáze adaptace ukrajinských žáků. Konkrétně jde o přechod na střední školy, upozornili experti z Národního institutu SYRI. Učitelé by se měli soustředit na přípravu, aby se přijímací zkoušky nestaly nepřekonatelnou bariérou.

Vědci Technické univerzity v Liberci spolu s průmyslovými partnery vyvinuli ekologicky bezpečnou metodu čištění zanesených vodních vrtů pomocí ultrazvuku. Nová technologie nezatíží životní prostředí je navíc šetrná k samotnému vrtu. Novou technologii tak lze použít i na vrtech v horším technickém stavu, kde nelze použít tradiční mechanické či chemické metody.

Liberecká univerzita již brzy představí světu nový materiál, který vzešel z katedry sklářských strojů a robotiky Fakulty strojní TUL. Vyrábí se z klasických surovin jako sklo, dá se použít na výrobu nosičů nanočástic ve filtračních zařízeních, designových stěn interiérů i parfémovaných šperků.

Podle odborníků může být levnou prevencí proti lesním požárům rozšíření velkých kopytníků. Informovala o tom nezisková organizace Česká krajina v souvislosti s požárem v Národním parku České Švýcarsko a nedávným zásahem hasičů ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá na Olomoucku.

Do české přírody se po sto letech vrací kočka divoká, do středu republiky se stěhuje z německého pohraničí a z Karpat. Výskyt příbuzné rysa ostrovida potvrdili vědci z Mendelovy univerzity díky záznamům z fotopastí i nálezům mrtvých jedinců. Kvůli lovu, který trval až do poloviny 18. století, tento druh téměř vyhynul, v osmdesátých a devadesátých letech pak zoologové populaci koček divokých podpořili vypouštěním zvířat do přírody. Teď se po stopách malé šelmy vydává i široká veřejnost.