„No samozřejmě, že jsme jeli za ty kluky. Postáli jsme u těch jejich velkých fotografií, zavzpomínali, slza ukápla nad věčným ohněm… Ale když pak stojíte na startu, stejně se ve vás probudí závodník a koukáte, jaké máte soupeře a jestli jste dobře namazali,“ rozpomíná se Eva Novotná, pozdější vítězka šestého a sedmého ročníku Jizerské padesátky, na první ze svých více než třiceti startů. Bylo to rovných osm měsíců poté, co její manžel Zdeněk Novotný zůstal v Peru pod lavinou.

Zrození málokteré legendy bývá tak jasně osvětleno jako vznik Jizerské padesátky. Jasné totiž je, že na jejím počátku byla hádka: Kdyby se v šatně liberecké Lokomotivy nepřeli chlapi o to, kdo má dostatečnou výkonnost, aby se zúčastnil blížícího se závodu krkonošské sedmdesátky, nikdy by Gusta Ginzel, cestovatel a recesista, majitel legendárního Hnojového domu, který se nechal zapálit pro kdejakou blbinu, neprošlapal trasu přes bažiny, kde bys v létě zapadl, a kde předtím nikdy nikdo nejel. Okruh z Bedřichova na Jizeru a zpátky. Takových padesát kilometrů.