Jak ovlivňuje státní podnik Diamo výskyt radioaktivního záření ve Stráži pod Ralskem? Údajně jen minimálně. Naštěstí podle měření to není nijak nebezpečné. Hodnoty ukazují, že nehrozí žádné riziko.
Jen minimálně zvyšuje radioaktivitu v okolí činnost závodu státního podniku Diamo ve Stráži pod Ralskem, který tam odstraňuje následky po těžbě uranu. I to se mohli dozvědět lidé, kteří využili možnosti projít si zmodernizovaný areál Neutralizační a dekontaminační stanici NDS 6.
Ve Stráži pod Ralskem, Hamru na Jezeře a dalších obcích je 66 míst, kde se měření radioaktivity provádí. „Ozařujeme minimálně, ale přece jenom něco vypouštíme do ovzduší, do vod,“ řekl vedoucí oddělení životního prostředí strážského závodu Diamo Lubomír Neubauer. Podle něj jsou naměřené hodnoty asi na pětině limitu, do kdy nehrozí žádné riziko.
Měření se provádí i v řece Ploučnici, kam se vypouští ze závodu čistá voda po oddělení kontaminantů. K dosažení limitu by podle Neubauera musel jeden člověk ročně sníst zhruba 300 kilogramů ryb z této řeky. Zájemcům dnes pracovníci závodu také ukazovali, že kontaminované vzorky před vyčištěním mají kyselost asi 0,5 až 2 pH a po vyčistění 6,5. Pro srovnání tam měli ocet a colu s hodnotami kolem 2,5 pH, pivo s 4,6 pH a vodu, jež má sedm.
Ve Stráži pod Ralskem se uran těžil v letech 1967 až 1996, hornickou těžbou i chemicky. Pokud by se neprováděla sanace, ohrozilo by to rozsáhlou zásobárnu pitných vod pro střední a severní Čechy v nadloží turonské zvodni. Znečištění by se tam dostalo z cenomanské zvodně, do níž bylo při chemické těžbě uranu postupně vtlačeno 4,1 milionu tun kyseliny sírové, 320.000 tun kyseliny dusičné a pro výrobu uranového koncentrátu použito 112.000 tun čpavku.
Kontaminováno bylo asi 369 milionů metrů krychlových podzemních vod na ploše 27 kilometrů čtverečních. Podle jednoho z dnešních průvodců a bývalého technologa Diamo Jiřího Charváta je z monitoringu znát, že se situace postupně lepší. Třeba koncentrace síranů v místech, kde bývala i přes 60.000 miligramů na litr, většinou poklesla asi o polovinu. „Cílové parametry sanace pro sírany jsou kolem 6000,“ dodal Charvát.
Za rok se vyčerpá asi šest milionů kubíků zbytkových technologických roztoků po chemické těžbě uranu a vyvede asi 150.000 tun kontaminantu. S likvidací znečištění pomáhá i stanice NDS 6 zmodernizovaná za 866 milionů korun. „Tato technologie umí vyvést ročně 26.000 tun kontaminantu z podzemí,“ řekl ředitel strážského závodu Diamo Ludvík Kašpar. Stanice bude v provozu až do konce sanace, což by mělo být v roce 2037. „Do té doby by měla vyvést přes půl milionu tun kontaminantu. Její hlavní efekt je, že umí pracovat se slabšími roztoky,“ řekl ředitel.
Sanace území bude podle odhadů stát do roku 2037 ještě bezmála 25 miliard korun, ročně provoz závodu ve Stráži stojí 1,1 až 1,2 miliardy. Území po těžbě se nejen čistí, ale také postupně rekultivuje - zalesňuje, vytváří se meandry a vodní tůně, luční strouhy či mokřadní biotopy. Odstraňují se i vrty. "Za celou dobu těžby tady vzniklo 15.000 vrtů, v současné době jich je 8000 zlikvidováno," dodal Kašpar.
