Orlosupům z liberecké zoo se letos nepodařilo odchovat vlastní mládě, stali se alespoň náhradními rodiči

„Našemu chovnému páru orlosupů bradatých se letos bohužel nepodařilo odchovat vlastní mládě. Vzhledem ke svým bohatým zkušenostem byl ale ideálním kandidátem na pěstounskou péči pro orlosupí mládě ze Zoo Ostrava, o které se jeho biologičtí rodiče nebyli schopni postarat,“ říká mluvčí liberecké zoo Barbara Tesařová. Samec i samice podle ní ptáče okamžitě přijali. „Pravidelně ho krmí a vzorně zahřívají,“ dodává.

Orlosup bradatý se vyskytuje už jen na několika horských místech Evropy, střední Asie a Afriky. Obývá zde nadmořské výšky do 4000 metrů, v zimních měsících sestupuje do 500–800 metrů. Tento pták je vázaný na ty nejméně přístupné strmé skalní stěny, ale lze ho zahlédnout, jak plachtí i nad svahy a údolími.

„Jedná se o velikého a mohutného dravce, který dosahuje délky těla až 115 cm, rozpětí křídel 280 cm a může vážit do 7 kg. Oblast hrudníku a břicha je zbarvena do tmavě oranžové barvy. Zbarvení je způsobeno třením neboli popelením o vápenaté skály obsahující oxid železitý. Svůj druhový název získal díky černému vousu na hlavě,“ vysvětluje mluvčí zoo.

Orlosupi vytváří páry na celý život. „Zoo Liberec chová orlosupy bradaté od roku 1993. Jsme také aktivně zapojeni do projektu repatriace orlosupa. S chovným párem Pištou a Boženou se podařilo úspěšně odchovat 18 mláďat. Část z nich byla vypuštěna zpět do přírody, a to ve spolupráci s institucemi v Alpách ve Francii, Itálii, Rakousku, Švýcarsku a Španělsku. Až tento malý orlosup, o kterého se stará jiný chovný pár, povyroste, je velká šance, že bude do volné přírody evropských velehor vypuštěno i on,“ uzavírá Barbara Tesařová.