Pozor na omrzliny. Každý rok přivedou k lékaři stovky lidí

Obecně platí, že s krátkodobými silnými mrazy se organismus zdravého člověka vyrovná poměrně dobře. Lidské tělo je nicméně na změny teploty velmi citlivé. „Pobyt venku v mrazivém počasí je hodně rizikový hlavně pro osoby s chronickými onemocněními, seniory a také malé děti. Je dobré se vyvarovat i zvýšené tělesné námahy a omezit také přechody z vyhřátého prostředí na venkovní silný mráz,“ říká náměstek ředitele největší české zdravotní pojišťovny VZP pro zdravotní péči Jan Bodnár a doplňuje: „V mnoha případech se dá situaci předejít, už samotným zhodnocením zdravotního stavu a přípravou na pobyt v mrazivém počasí.“

Prvními příznaky omrzlin jsou mravenčení nebo snížená citlivost

Delší pobyt v mrazu výrazně zvyšuje riziko omrzlin. Pokud se objeví první příznaky, například snížená citlivost nebo mravenčení, je nutné co nejrychleji vyhledat teplé prostředí. „Typickým příkladem jsou lyžaři, kteří podcení vhodné oblečení, a následkem toho může dojít k nevratným změnám tkání. Náchylnější k omrzlinám jsou ženy a také lidé s podváhou. Omrzliny nejsou jen kosmetický problém, ale vážné poškození, které může vyžadovat dlouhodobou léčbu. Proto je důležité myslet na prevenci a chránit exponované části těla správným vrstvením oblečení,“ dodává Bodnár.

Český červený kříž uvádí, že omrzliny nejčastěji postihují obnažené a nedostatečně prokrvené tělesné partie, jako jsou ušní boltce, nos, tváře, nechráněné prsty rukou a prsty nohou v těsné obuvi.

Při podezření na omrzliny je nutné jednat rychle a šetrně. Postiženého přesuňte do tepla, odstraňte mokré nebo těsné oblečení a chraňte postižené části před dalším chladem. Omrzlé místo se nesmí třít ani masírovat, protože to může poškodit tkáň. Pokud je to možné, zahřívejte omrzlinu postupně, například ponořením do vlažné vody (cca 37–39 °C). Sledujte celkový stav postiženého, protože omrzliny často doprovází podchlazení, a v případě závažných příznaků volejte zdravotnickou záchrannou službu.

Zima je i prospěšná

Chladné počasí ale může mít na lidské tělo i pozitivní dopady, pokud je vystavení chladu kontrolované a krátkodobé. Pobyt v nízkých teplotách stimuluje imunitní systém, protože aktivuje obranné mechanismy organismu a zvyšuje produkci látek podporujících odolnost vůči infekcím. Chlad také aktivuje hnědý tuk, který pomáhá spalovat kalorie a zlepšuje metabolismus, což může přispět k regulaci hmotnosti.

Krátké expozice chladu zlepšují krevní oběh, podporují regeneraci tkání a mohou mít pozitivní vliv na psychiku – zvyšují hladinu endorfinů a norepinefrinu, což vede k lepší náladě a snížení stresu. Navíc chladnější prostředí podporuje kvalitnější spánek, protože pomáhá tělu dosáhnout optimální teploty pro usnutí.