Pátek 17. 4. 2026 | Svátek má Rudolf
Dnes, 10:59
Doslova veletočem prošla za 70 let své existence péče o pacienty na urologickém oddělení Krajské nemocnice v Liberci (KNL). Zatímco dříve měli lékaři k dispozici minimum přístrojů a operativa probíhala jen běžným způsobem, tedy řezem s relativně velkou ztrátou krve, dnes se využívají moderní a šetrné metody a celou desetinu operací pak lékaři provádějí roboticky. Snížil se také počet dní, po které pacienti po zákrocích v nemocnici zůstávali. Ještě před 30 lety to bylo v průměru 12 dní, dnes je průměrná délka hospitalizace třetinová.
Urologie byla v liberecké nemocnici jako samostatný obor založena v roce 1956 a byla pátou takovou v celé republice. „V medicíně jsou historicky obory, které byly svébytné a samostatné od samého začátku. Například chirurgie, gynekologie či porodnictví. Další vznikly postupným odštěpováním od těch základních oborů, specializací na určitá onemocnění, tkáně, orgánové systémy. A urologie byla právě takovým oborem, který se oddělil od chirurgie,“ vysvětluje primář liberecké urologie Vladimír Šámal.
Podle něj ale nešlo o proces vůbec jednoduchý. „Protože samozřejmě chirurgové si tu svoji odbornost chránili,“ podotýká. Přesto k postupnému vzniku samostatných urologií docházelo a v Liberci k němu došlo přesně před 70 lety. „Za dobu své existence mělo tohle oddělení pět primářů: Josefa Vavřince, Ivana Mikulíčka, Annu Kleiblovou a Jana Mečla. Já jsem dnes pátým,“ říká Šámal a přidává vzpomínky na jednotlivé šéfy oddělení. „Primáře Vavřince jsem pochopitelně osobně nikdy nepoznal, nicméně dle dochovaných informací to byl člověk velmi erudovaný v chirurgii a na to, že tenkrát vlastně k diagnostice byl dostupný pouze rentgen nebo rentgenové metody, to byl skvělý diagnostik. Po něm se primářem stal Ivan Mikulíček, toho už jsem poznal, když byl tady v Liberci v ambulantní urologické praxi. Ten zavedl řadu endoskopických metod a další metody otevřené operace. Byl to vlastně člověk, který v Liberci zavedl operaci močových konkrementů. Paní primářka Kleiblová byla excelentní chirurg, u ní jsem nastupoval a v mládí mě vedla. A primář Mečl zase pokročil v té onkologické operativě a zavedl celou řadu moderních endoskopických metod.“
Urologie je obor, který se zabývá především chirurgickou léčbou onemocnění ledvin a vývodných cest močových, tedy ledvin, močovodu, močového měchýře a u mužských pacientů potom také zevním genitálem. „Typickým onemocněním, kterým se zabýváme, jsou ledvinné kameny, vrozené vady močových cest, močové kameny, záněty a potom samozřejmě celá oblast urologické onkologie. To znamená dneska, když vezmete 10 nejčastějších nádorů, které se v České republice vyskytují, tak mezi ně patří zhoubný nádor prostaty, ledviny i močového měchýře,“ podotýká primář Šámal.
A samozřejmostí jsou onemocnění prostaty. „To znamená, že naším typickým pacientem je starší muž, který chodí často močit, chodí v noci močit nebo se naopak nemůže vymočit,“ doplňuje primář urologie.
Na otázku, jak se na urologii změnil způsob práce a péče o pacienta za posledních 30 let, po které on sám v liberecké nemocnici na tomto oddělení působí, odpovídá primář jednoznačně. „Obrovsky, vlastně se to otočilo všechno vzhůru nohama. Řada věcí se dnes dělá úplně jinak, než jsme je dělali před 30 lety. Ať už začnu u diagnostiky, kdy tenkrát jsme měli k dispozici opravdu jen obyčejný rentgen, vylučovací urografii a v celé nemocnici byl jeden ultrazvuk. Dneska nám stojí ultrazvuk v každé ambulanci. A třeba magnetická rezonance se dřív dělala jenom na mozek. Dneska už děláme magnetickou rezonanci i na podezření na nádory prostaty,“ vysvětluje.
Dřív podle něj na oddělení píchali biopsii prostaty každému muži, který měl tvrdou prostatu, takže se samozřejmě zachytily pozdní stadia nádorových onemocnění. „Pak přišla éra PSA. (PSA - Prostatický Specifický Antigen je protein produkovaný buňkami prostaty, jehož hladina v krvi se měří jako klíčový nádorový marker pro včasnou detekci rakoviny prostaty a monitorování léčby. Vyšší hodnoty PSA signalizují zánět, nezhoubné zvětšení nebo rakovinu prostaty - pozn. redakce). Každý, kdo měl zvýšený PSA, tak jsme mu píchli přes konečník, jestli to není nádor. Dneska k tomu přišla magnetická rezonance, takže z těch, co mají zvýšený PSA, se vyselektují jenom ti, kteří mají na magnetické rezonanci ložisko. Je to prostě dynamicky odlišné,“ dodává.
A třeba prostatu se za těch 30 let praxe učil operovat natřikrát. „Dřív jsme ji operovali pro nádor otevřeným způsobem z řezu na břiše s relativně velkou krevní ztrátou, s horším přehledem v té malé pánvi, protože tam bylo špatně vidět. Pak jsme absolvovali strastiplnou cestu, kdy jsme se to naučili dělat laparoskopicky, ale s nástroji, které neumožňují se nějakým způsobem moc pohybovat. A teď jsem se to relativně na stará kolena učil operovat roboticky. A to je úplně něco jiného. Můžete si to představit jako trpaslíka, který je v tom břiše a může tam dělat ručičkama úplně všechno,“ říká s úsměvem Šámal.
Obor se podle něj neustále dynamicky vyvíjí a je modernější a modernější. „To jsme ani nemluvili třeba o endoskopických operacích. Dřív se třeba kameny v ledvinách nebo močovodech musely operovat, dneska jsme schopni je rozbít na písek a člověk je prostě vymočí. Je to radost se podívat, kam se ten obor dostal. Dneska lidi dokážeme za den, dva, tři, uzdravit, vyndat kámen a oni zase jsou úplně funkční a nic je netrápí. Když to porovnáte s tím, co by bylo před 30 lety, jenom ta strastiplná cesta, než bychom na to přišli, než bychom to vyndali a ta dlouhá rekonvalescence, tak to se prostě úplně otočilo vzhůru nohama,“ dodává.
Dnes je liberecká urologie vysoce vytíženým pracovištěm. Ročně zde lékaři hospitalizují více než 1 600 pacientů, přičemž průměrná délka hospitalizace činí necelé čtyři dny. „Řada operací se dneska dělá v jednodenním režimu za jednodenní hospitalizace nebo pacienta po obyčejné operaci pouštíme domů třetí, čtvrtý den podle toho, jak to zvládá,“ uvádí Šámal.
Zkracování délky hospitalizace podle něj souvisí s lepší diagnostikou a také možností záchytu při jiných než urologických vyšetřeních. „Když jsem na urologii začínal, tak jsme operovali například nádory ledvin až ve chvíli, kdy už tam byl opravdu velký nádor nebo ty lidi začali krvácet, mít bolesti. Jinými slovy jsme operovali spíš ty pozdnější stadia nádorů. Dneska tím, že pacienti chodí na řadu zobrazovacích vyšetření z jiných důvodů, na ultrazvuky, CT, magnetické rezonance, tak nám přibývá velká část těch nádorů, které my označujeme jako incidentální neboli náhodně nalezené. Uvedu příklad. Člověk sní něco k jídlu, co mu úplně nesedne, má třeba žlučníkovou koliku, jde na ultrazvuk nebo na nějaké jiné zobrazovací vyšetření a u toho mu třeba úplně náhodně objeví malý nádor ledviny. A ten pak třeba roboticky odstraníme,“ vysvětluje.
Ambulantní oddělení urologie eviduje přes 6 000 unikátních pacientů a téměř 14 000 kontaktů ročně. Tým tvoří 13 lékařů, z nichž část má specializaci přímo v oboru urologie a další se věnují například onkourologii. „Dále máme na oddělení 15 sestřiček, ale všechny nemají vždy plný úvazek, devět ošetřovatelů, což jsou sanitáři, ošetřovatelky a pracovníci v obslužné péči. A v ambulanci máme sedm sestřiček a jednu ošetřovatelku. Plus máme dvě referentky,“ podotýká vrchní sestra urologického oddělení KNL Markéta Fetrová.
Významnou roli rozvoje liberecké urologie hraje nástup moderních metod léčby. Oddělení je zapojeno do robotické chirurgie, kde počet výkonů v posledních letech významně roste. Jen v loňském roce provedli lékaři v rámci urologie více než 200 robotických operací a celkově se nemocnice řadí v této oblasti mezi významná pracoviště.
„Robotická chirurgie je mojí velkou pýchou. V roce 2023 zakoupila nemocnice robotický přístroj da Vinci a tím se rozjel robotický chirurgický program, kdy po necelých dvou letech operování jsme loni před Vánocemi dosáhli čísla tisíc provedených operací,“ říká Šámal.
Primář urologie Vladimír Šámal před robotickou operací.
Robotická operativa umožňuje provádět řadu výkonů miniinvazivně, s vysokou přesností a rychlejším návratem pacientů do běžného života. „A třeba u operace zhoubných nádorů prostaty nám výrazně zlepšuje funkční výsledky. To znamená, že u řady pacientů po operaci prostaty může být zachována schopnost reakce, tedy mít pohlavní styk, což po otevřených operacích ne úplně vždycky fungovalo a samozřejmě zlepšují i funkční výsledky stran kontinence, to znamená udržení moči,“ podotýká přednosti robotické operativy primář urologie.
Robotická operativa pak umožňuje v některých případech nově pacientovi při odstraňování nádoru ponechat původní orgán, což dříve nebylo možné. „Třeba u nádoru ledvin, tam se ve většině případů odstraňovala kompletně celá ledvina. Robotická operativa nám změnila to, že roboticky se touto cestou dá u většiny pacientů, kteří ten nádor mají ve stádiu, který my to označujeme jako T1 nebo T2, tedy je do nějaké velikosti, dá ten nádor z ledviny odstranit, a ta ledvina tomu člověku zůstane zachována. A to je pro pacienta velký rozdíl, protože odstranění ledviny samozřejmě může způsobit snížení funkce ledvin nebo může zvyšovat kardiovaskulární morbiditu,“ vysvětluje Šámal.
V Liberecké nemocnici bylo zatím roboticky provedeno 1011 operací. Operovat takto umí čtyři odborná pracoviště - urologie, chirurgie, gynekologie a specializovaná kýlní chirurgie. „Největší podíl, zhruba polovinu, tvoří operace urologické. Chirurgické a gynekologické představují zhruba čtvrtinu,“ uvádí mluvčí KNL Václav Řičář.
Urologie roboticky odoperuje zhruba desetinu všech svých operací. V současné době má dva robotické týmy, od podzimu začne zaškolovat třetí. „Usilovat chceme ještě o další robotický přístroj, aby se mohl počet operací prováděných šetrně a miniinvazivně ještě zvyšovat,“ říká Šámal.
Součástí urologického oddělení je také onkourologické centrum, které zajišťuje komplexní péči o pacienty s nádorovými onemocněními. Důležitá je přitom návaznost na krajské onkologické centrum a spolupráce v rámci multidisciplinárních týmů.
Urologie zároveň zajišťuje péči pro celý region. Vedle samotného oddělení fungují ambulance i v dalších městech Libereckého kraje. Například ve Frýdlantu, České Lípě nebo v Turnově.
„Kvalita nemocnice stojí na silných oborech s dlouhou historií. Urologie je jedním z příkladů, který potvrzuje, že systematická práce a odbornost přinášejí výsledky,“ uzavírá generální ředitel KNL Richard Lukáš.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
Aktualizováno 13. dubna, 17:24
