Český komiksový fenomén Čtyřlístek baví děti už víc jak půlstoletí. Za svůj vznik vděčí Jaroslavu Němečkovi. Tento výtvarník a někdejší propagační grafik, který 20. února slaví osmdesátiny, vymyslel spolu s manželkou jeho postavičky - elegantní psí slečnu Fifinku, mazaného kocoura Myšpulína, bojácného zajíce Pinďu a silácké prasátko Bobíka - během jednoho večera koncem 60. let 20. století.
"Veselé obrázkové čtení" si časem získalo ohromnou popularitu a věrné publikum. Čtyřlístek přežil i nástup atraktivní západní konkurence po roce 1989 a jeho příhody provázejí už čtvrtou generaci českých dětí, je jedním z nejdéle vycházejících českých časopisů. Od počátku 90. let stojí Němeček spolu se synem v čele rodinné firmy, která Čtyřlístek vydává a stará se i o jeho propagaci. A na svém kontě má i méně známé komiksy Čaroděj Huriáš a Rexík.
Na vrcholu slávy se tohoto časopisu tisklo 220.000 exemplářů, je dnes jeho náklad pětinový, Čtyřlístek zato úspěšně obsadil i další teritoria. Existují počítačové hry nebo aplikace pro chytré mobilní telefony, jeho postavičky se objevují na oblečení, školních potřebách či známkách a velké úspěchy slavily i knihy se staršími epizodami. V Doksech, které se staly předobrazem komiksových Třeskoprsk, již nějaký čas funguje čtyřlístkové muzeum, kam denně zavítají desítky návštěvníků.
Jen na svět pohyblivých obrázků se Čtyřlístek docela načekal. Jaroslav Němeček přitom na filmovou verzi Čtyřlístku myslel už při jeho zrodu: „Figurky jsem tehdy kreslil s tímto záměrem - proto také mají jen tři prsty a palec, jak tomu u animovaného filmu bývá. Léta utekla jako nic, ale jsem rád, že jsem počkal," řekl v době vzniku prvního celovečerního snímku Čtyřlístek ve službách krále. Na dychtivě očekávaný film, natočený ve 3D, přišlo v roce 2013 do kin skoro 300.000 diváků. A o šest let později dorazilo do kin tradičněji pojaté Velké dobrodružství Čtyřlístku.
MUZEUM ČTYŘLÍSTKU DOKSY
Muzeum Čtyřlístku najdete ve druhém patře dokského zámku. Je zde stálá expozice věnovaná vývoji komiksu Čtyřlístek. Dozvíte se, jak komiks vznikal a jak se komiks vlastně tvoří. Raritou muzea je mimo jiné i to, že se zde můžete setkat se všemi postavičkami v téměř životní velikosti. Nejmenší návštěvníci mají prostor pro kreslení a hrátky, starší pro besedy a přednášky.
Muzeum Čtyřlístek můžete navštívit od dubna do října dle dané otevírací doby nebo v případě početnější skupiny (nad 10 osob) na základě objednávky.
Více najdete zde
Nebyl to ale první rozpohybovaný Čtyřlístek. Již na začátku 90. let o něm natočil třídílný animovaný seriál režisér Ivan Renč, otec Filipa Renče. Hudbu dodal Karel Svoboda, Myšpulípa mluvil Jiří Bruder, Bobíka Vlastimil Bedrna, Pinďu Oldřich Kaiser a Fifinku Jana Paulová. Vznikly tři díly, ale pak se práce zastavily: „O Čtyřlístku se už uvažovalo i jako o večerníčku. Na jaře roku 1989 dokonce v Krátkém filmu vznikly první tři díly. Pak se ale věc v souvislosti se změnami, které do Krátkého filmu nutně musely přijít, zastavila. Vzniklo tam určité bezvládí. Práce na večerníčkovské podobě Čtyřlístku nakonec úplně skončila. Paradoxně v tom asi hrála roli skutečnost, že jde o tak bytostně českou záležitost," přiblížil Němeček. Pro uvedení ve večerníčku byly tři díly málo, a tak se první čtyřlístkový večerníček začal vysílat až nyní. Skopičiny povedené čtveřice se dočkaly i divadelního zpracování.
Legendární komiks, kterému kterému dodávala dlouhá léta švih scenáristka Ljuba Štíplová (1930 až 2009, dnes píše scénáře několik autorů) vděčí za svůj vznik uvolněné atmosféře druhé poloviny 60. let, kdy se tehdy čtyřiadvacetiletý propagační grafik Jaroslav Němeček na dovolené v Itálii seznámil se západním komiksem. „V roce 1968 jsem se dostal poprvé za hranice a byl jsem šokovaný, jak barevné jsou tam časopisy. Vrátil jsem se posedlý myšlenkou to také zkusit," vzpomínal kreslíř.
„Postavičky Čtyřlístku jsme vymysleli během hodiny u vína, které jsme si přivezli z Itálie. Byla to krásná cesta plná inspirace. Ty postavičky byly opravdu takové naše boží vnuknutí,“ prozradili manželé Němečkovi v rozhovoru pro Český rozhlas. Jako první podle nich vznikla Fifinka: „Pojmenovali jsme jí podle koťátka, které jsem měla jako malá,“ vzpomínala Lucie Němečková. „I Myšpulín je vzpomínkou na moje dětství. Měli jsme na zahradě nádherný strom mišpuli. Ty otevřené mišpule mi připomněly Myšpulínovy vousky.“ Třetí postavičkou do čtyřlístku bylo prasátko. „K moudrému Myšpulínovi jsme potřebovali jednoduchého siláka. Jméno Bobík nám připadalo vhodné pro někoho kdo prochází zavřenými dveřmi a rád jí,“ líčili Němečkovi. Protihráčem Bobíka se stal sportovní štíhlý zajíc Pinďa.
První číslo Čtyřlístku vyšlo 15. května 1969 v nákladu 50 tisíc výtisků. A velmi rychle se ustálil i vzhled všech čtyř komiksových hrdinů. „Podoba postaviček se měnila do desátého, dvanáctého čísla. Ale od té doby se ustálila, například Fifinka má už 40 let stejné šaty," řekl výtvarník, který dnes stojí spolu se synem Vítem v čele rodinné firmy, která už od počátku 90. let nejen vydává příběhy Čtyřlístku, ale také se všemožně - a úspěšně - stará o jeho propagaci. Namísto kdysi nepravidelně vycházejícího magazínu, kterého se vydávalo osm čísel ročně, a to ještě jen v případě dostatečného přídělu papíru, je to dnes tak trochu "stroj na příběhy". Ročně vzniká 20 čísel. Děti zachovávají Čtyřlístku přízeň, a to třeba i na facebooku.
Pražský rodák Němeček vystudoval obor propagační grafika na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze: „Tatínek byl fotograf. Maminka kreslila ráda květiny a chtěla, abych to dělal také, ale mě více než kreslení květů bavily postavičky rytířů a husitská témata. S nimi jsem slavil svůj první úspěch. Moje kresby se dostaly na zadní stranu časopisu Vlasta. To mne povzbudilo natolik, že jsem od té doby kreslil a kreslil…," řekl v jednom rozhovoru. Poté byl zaměstnán v nakladatelství Orbis a kreslil i do časopisu Mateřídouška nebo tvořil leporela a obrázkové knihy pro děti. Loni na podzim mu prezident Petr Pavel udělil státní vyznamenání Medaili Za zásluhy I. stupně.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
