Hospodář a Čeledín. Frýdlantská škola si uvaří vlastní pivo

Čerstvě sklizený chmel se musí zpracovat do 24 hodin. To, že se k vaření piva použil, se dá poznat podle barvy. „Zelený chmel předá pivu takovou trošku zelenkavou barvu," uvedla Kracíková. Podle ředitele pivovaru Marka Vávry má takové pivo i jinou chuť. „Má větší rozsah chuti a pivo je i perlivější," uvedl. Na chmelnici Střední školy hospodářské a lesnické se chmel sklízel podruhé, loni se z něj uvařilo asi 2000 litrů piva a prodalo během tří týdnů. „Lidé se ptali ještě měsíc poté, co došlo," uvedl Vávra.

Půjde do soutěže

Část piva si loni odebrala škola. Částečně ho podle ředitele Miroslava Kudrny využili pro výuku, při chemických seminářích. Letos ho chce škola porovnat s konkurencí. „Uvaříme si dvě školní piva, Frýdlantskýho Hospodáře dvanáctku, s kterým chceme jít do pivních soutěží, a Frýdlantskýho Čeledína jedenáctku," uvedl Kudrna.

O chmelnici se během roku starají studenti. Do dnešní sklizně se ale nezapojili, protože jsou ještě prázdniny. Bylo nutné chmel sklidit, aby kvalita byla ideální, uvedl Kudrna. Školní chmelnice se od běžných liší, chmel tam roste postaru na tyčích. „Sklizeň je fyzicky náročnější," uvedl ředitel. Podle něj se tyčový systém používal v 19. a začátkem 20. století. Chmelnice je součástí loni dokončené naučné zemědělské stezky, jež slouží k praktické výuce školáků z Frýdlantského výběžku i vzdělávání veřejnosti. Ojedinělá zemědělská stezka zahrnuje ještě vinici, 25 zemědělských políček a ovocný sad.

Přibude dlší chmelnice?

Už příští rok by ve Frýdlantu mohla přibýt další chmelnice, o kterou by se měli starat studenti. Měla by být na městském pozemku u řeky Smědé naproti pivovaru. „Pro pěstování chmele tam jsou naprosto ideální podmínky. Je to u vody, protože chmel potřebuje hodně vody," uvedl starosta Dan Ramzer (ODS). Vhodné tam je podle něj i půdní složení. Místo se ale nachází v zátopové oblasti a výstavbu chmelnice tam podle starosty budou muset povolit úřady a Povodí Labe. Podle Vávry býval Frýdlant v minulosti chmelařskou oblastí stejně jako je dnes Žatecko a Lounsko. „Akorát se tady chmel 70 let už nepěstuje, což je podle mě škoda," dodal.