Protipovodňová opatření v Liberci vyjdou na víc než čtvrt miliardy korun

„To je okamžik, že věc, kterou nutně potřebujeme, můžeme udělat i moc pěkně," uvedl Šolc. Jako příklad zmínil úsek v ulici Wintrova, kde protéká řeka Lužická Nisa v žulovém korytě. „Odborníci nám doporučují, pokud chceme zmírnit nástup velké vody, tak je potřeba tam rozšířit koryto, udělat něco jako náplavku, ale odborně se tomu říká protipovodňový park," podotkl Šolc. Prakticky by to podle něj znamenalo, že obyvatelé by získali lepší přístup k vodě, přibyla by tam zeleň a vzniklo vhodné místo k procházkám.

Stotisícový Liberec leží v zaklesnutém údolí Lužické Nisy mezi Jizerskými horami a Ještědsko-kozákovským hřbetem a kvůli tomu má velmi specifické vodohospodářské podmínky. Ze svahů přilehlých hor stéká do Lužické Nisy velké množství vody. Klimaticky leží město v chladné oblasti s průměrným ročním úhrnem srážek okolo 850 milimetrů. Region se také vyznačuje velkým počtem bouřkových dnů, což dohromady podmiňuje velký výskyt povodňových situací. Za poslední léta největší škody v pátém největší městě republiky způsobily přívalové deště na konci července 2013. Zničen byl tehdy majetek za 58 milionů korun.

Úsek Lužické Nisy v katastru Liberce je dlouhý 21,5 kilometru a rozdíl nadmořských výšek dna koryta na vstupu a výstupu města je 92,83 metru, průměrný spád dna je tedy 4,3 promile. Liberec začne od letošního roku za více než devět milionů korun modernizovat i svůj protipovodňový monitorovací a varovný systém. Na jeho rozšíření získal evropskou dotaci 6,5 milionu korun, z vlastního rozpočtu přidá město 2,8 milionu. Varovný systém před povodněmi má Liberec od roku 2014.

Před šesti lety bylo ale instalováno jen jedno čidlo vodní hladiny a deset bezdrátových hlásičů. Při rozšiřování systému přibudou další čtyři měrná čidla a na 63 místech s vysokou koncentrací obyvatel bude rozmístěno dalších 119 varovných hlásičů. Radnice navíc vymění devět zastaralých rotačních sirén, které jsou umístěné na hasičských zbrojnicích.