Uškrtila vlastní dítě, srdce jí probodli kůlem. Ten vystavuje liberecké muzeum

Muzeum kůl vystavuje v expozici Liberecké fragmenty. Příběh Anny Wormové se muzejním historikům podařilo najít v takzvaných Černých knihách Liberce. Žena původem z Pokratic u Litoměřic byla 10. května 1759 odsouzena k smrti za to, že 1. března uškrtila své novorozené dítě v Dolním Hanychově. 25. květen byl stanoven jako den její popravy.

Vše začalo v osm hodin na Staroměstském náměstí před radnicí, kde byl postaven stůl potažený černým plátnem, na kterém byla položena černá dřevěná hůl. „Kolem radnice se tísnil dav měšťanů, kteří se přišli na popravu podívat. Městský soudce Johann Friedrich Klinger promluvil k lidem, aby se chovali klidně a nezpůsobovali povyk. Poté přivedl kat Martin Borg hříšnici z vězení před soud. Doprovázeli ji čtyři duchovní,“ popsal mluvčí Libereckého kraje Jan Mikulička.

Soudní úředník Johann Christoph Schlesinger jí hlasitě přečetl ortel, soudce vstal ze sedadla, zlomil hůl a hodil ji odsouzené k nohám. „Poté se za zvuku zvonů všichni vydali směrem k popravčímu vrchu, který stál na místě dnešních dolních kasáren,“ dodal mluvčí.

Popraviště bylo zděné se čtyřmi sloupy. Po příchodu na místo zpovědník Johann Just promluvil k lidu a pronesl poslední modlitbu a kat vykonal mečem poslední část rozsudku. „Tělo popravené Anny Wormové uložili do hrobu asi 60 kroků od šibenice a podle rozsudku ji ještě kat probodl srdce železným hrotem kůlu,“ řekl Mikulička.

Když se na jaře v roce 1891 začala stavět Kasárna císaře Františka Josefa, která měla sloužit pro potřeby pěchoty a polních myslivců, byla nalezena kostra Anny Wormové, ve které byl zaražen i železný kůl. Jedná se tak o jeden z prvních libereckých archeologických nálezů.

Kůl pak byl vystaven ve Vlastivědném muzeu v Liberci, poté se dostal do sbírek Severočeského muzea, kde byl uložen v depozitáři.