Středa 25. 2. 2026 | Svátek má Liliana
Martin byl vždycky kus chlapa, který se nebál postavit k práci. Kamarád, milující táta malého Honzíka i partner. Znenadání se ale v roce 2022 jeho život změnil z minuty na minutu.
Při renovaci stolu se náhle zhroutil k zemi. Pomoc se k němu dostala okamžitě, ale diagnóza byla neúprosná. Prasklé aneurysma a nepříliš dobrá prognóza, která Martinovi dávala jen chabé šance na život. Tři měsíce v umělém spánku byly především čekáním jeho blízkých, kteří jej pravidelně navštěvovali a doufali. Pak jej lékaři probudili a výsledek byl neúprosný. Martin ochrnul na pravou polovinu těla, má postižené řečové centrum a aby toho nebylo málo, chybí mu kousek lebky a má stále ještě jedno aneurysma.
Přesto se Martin, ani jeho rodina, která žije v Liberci, nezdává. Bojují ze všech sil. Martin sice jezdí na vozíku a bez asistence se neobejde, ale už se s dopomocí postaví a ujde pár kroků po rovině. Osmatřicetiletému muži s tím významně pomáhají v Rehabilitačním centru Sarema v Liberci, kam pravidelně přichází na neurorehabilitaci. Procedury jsou náročné a finančně nákladné, i proto se každá koruna, která na rehabilitace pro Martina přijde, počítá.
Martin má velkou vůli se zlepšit především kvůli svému synkovi Honzíkovi. O Martina se starají jeho rodiče, a především maminka se věnuje výhradně jemu. Všechny úspory, které měly ale investovali do úpravy bydlení pro Martina. Bylo nutné zařídit bezbariérový přístup pomocí sedačkové lanovky, dále bezbariérovou koupelnu a toaletu.
Další komplikací je i psychický stav jak Martina, tak jeho rodičů. Maminka se rozhodla vzdát se svého zaměstnání, a tím i příjmu, a věnovat se plně jeho zotavení. To všechno způsobuje samozřejmě velký nápor na psychiku i na logistiku.
Bohužel Martina partnerka jeho stav nezvládla a opustila jej, což mu na psychice nepřidalo. I tak se Martin snaží a na Honzíka platí třeba řádně alimenty a pokouší se s ním komunikovat.
„Honzík otce neviděl déle než půl roku, ač jsou na sebe velmi fixováni a vídali se pravidelně. Vzhledem k tomu, že Martin trpí afázií a nemůže tedy se svým synem komunikovat, navíc v prvních měsících nevypadal Martin vůbec dobře, to byla velká rána i pro malého Honzíka. Teď se zase vídají pravidelně, Honzík s tatínkem tráví víkendy a některé prázdniny,“ popisují přátelé rodina Martina, kteří se mu snaží pomáhat, co to jde.
Velkou oporou celé rodině byla obvodní lékařka Veronika Braierová a následně tým pracovníků Sarema Liberec. Díky nim Martin dělá veliké pokroky. Teď čeká Martina poslední překážka ve zotavování - vyplnění druhé výdutě, kterou v mozku má. Pak se může plně věnovat rehabilitaci.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
