Své 130. narozeniny slaví dnes botanická zahrada v Liberci. Veřejnosti se poprvé otevřela na den přesně před 130 lety, tedy 5. září roku 1895 a stala se tak nejstarší botanickou zahradou u nás. Během první a druhé světové války plnila zahrada spíše zásobovací funkci, když se v ní pěstovala zelenina pro obyvatele města. Po roce 1945 se z ní ale stala vědecká instituce. A v roce 1956 v ní jako v první v celém Československu vykvetl největší leknín světa – Viktorie královská. Dnes vypadá zahrada zcela jinak, než kdysi, sídlí v komplexu devíti skleníků, připomínajících shluk rostlinných buněk, ke kterým v roce 2014 přibyl pavilon lotosů a tropických leknínů. Zahrada připravila u příležitosti narozenin na dnešek pestrý program pro malé i velké, začíná ve 13 hodin.
„Přijďte s námi prožít den plný inspirace, tvoření a radosti z přírody. Připraven je bohatý celodenní program – těšit se můžete na kreativní dílny, koncert, tematickou výstavu i další aktivity, které propojí přírodu, historii a zážitky pro malé i velké,“ zve na svém webu Botanická zahrada v Liberci.
Součástí programu je i výstava, kterou zahrada pro své návštěvníky u příležitosti výročí připravila. Dostala jméno „Když zahrada vypráví“ a návštěvníkům je přístupná ode dneška až do konce ledna. „Botanická zahrada je místem ticha, růstu a proměn. Je ale také kronikou – psanou kořeny, listy a lidskou péčí. Výstava Když zahrada vypráví Vás zve na cestu časem, která začala v roce 1895 a pokračuje dodnes. Projděte si příběh liberecké botanické zahrady od jejích skromných začátků až po současnost. Seznámíte se s lidmi, kteří ji formovali, s významnými mezníky i s proměnami expozic. Uvidíte dobové fotografie, historické plány i unikátní archivní dokumenty, které vám přiblíží, jak se zahrada stávala tím, čím je dnes – živým muzeem rostlin, místem vzdělávání i tichého obdivu k přírodě. Zastavte se a naslouchejte. I zahrada má svůj hlas,“ zve v anotaci na výstavu botanická zahrada.
Ve sklenících Botanické zahrady lze také stále spatřit skleněné objekty, u nichž se jejich autoři inspirovali přírodou. Některé jsou na první pohled nerozeznatelné od skutečných rostlin, jsou tam masožravky, mučenky či chrpy. Vytvořilo je deset různých řemeslníků z regionu a vzikly u příležitosti festivalu skla, šperku a bižuterie Crystal Valley Week 2025, který v Liberci probíhal poslední srpnový týden. V botanické budou tyto skleněné objekty k vidění ještě do konce září.
Ve sklenících Botanické zahrady v Liberci dočasně přibyly skleněné objekty, u nichž se jejich autoři inspirovali přírodou. Některé jsou na první pohled nerozeznatelné od skutečných rostlin, jsou tam masožravky, mučenky či chrpy. Vytvořilo je deset...
Botanická zahrada Liberec
Botanická zahrada byla v Liberci založena v roce 1876 z iniciativy Spolku přátel přírody (Verein der Naturfreunde). Ti začali v místě, kde se dnes nachází Severočeské muzeum, vysazovat stromy a keře.
A právě kvůli výstavbě již zmíněného muzea musela být původní botanická zahrada, po 15 letech svého působení, přestěhována do nového areálu. Některé z dřevin však na svém místě zůstaly, a proto má dnes Severočeské muzeum ve svém parku tak rozmanitou skladbu.
Veřejnosti byl nový areál botanické zahrady otevřen 5. září 1895. Botanická zahrada v Liberci se tak stala nejstarší botanickou zahradou v České republice.
Během I. i II. světové války zahrada plnila spíše zásobovací funkci, protože se zde pěstovala zelenina pro obyvatele města.
Až po roce 1945 se z lepšího městského zahradnictví stává vědecká instituce. Velkou zásluhu na této proměně má tehdejší ředitel Pavel Smrž, který svým nadšením a organizačními schopnosti dokázal zahradu proměnit v uznávané kulturní zařízení. Díky výměně semen rostlin s ostatními botanickými zahradami nejen z Evropy, ale i ze zámoří, byl významně obohacen druhový sortiment sbírek.
Velký botanický úspěch se dostavil v roce 1956, kdy v Liberci a zároveň v celém Československu poprvé vykvetl největší leknín světa – Viktorie královská (Victoria amazonica).
Další prvenství získala zahrada díky vybudování největšího sladkovodního akvária, které v tehdejším Československu nemělo obdoby. V roce 1965 se zahrada stala první institucí, která veřejnosti prezentovala mořská akvária. V roce 1993 byla původní akvária zrušena, aby uvolnila místo novému komplexu sladkovodních i mořských akvárií.
V 80. letech 20. století nastoupil do zahrady erudovaný botanik RNDr. Miloslav Studnička, CSc. který v zahradě postupně vybudoval unikátní sbírku a první veřejně přístupnou expozici masožravých rostlin. Liberecká botanická zahrada stále patří mezi špičku v jejich pěstování.
V roce 1990 se Dr. Studnička stal ředitelem zahrady a po 32 let svého působení ji s týmem architektů a zahradníků přebudoval do současné podoby.
V první polovině roku 1996 začala probíhat rozsáhlá rekonstrukce botanické zahrady. Do roku 2000 byl postupně vystavěn komplex devíti skleníků dle plánů architekta Ing. Pavla Vaněčka, které tvoří jeden celek a svým půdorysem připomínají krystalickou drúzu nebo shluk rostlinných buněk. I přes to, že skleníky tvoří celek, je každý řešen jinak. Jednotlivé pavilony zavedou návštěvníky do rozmanitých prostředí tropů a subtropů celého světa.
V roce 2014 k původnímu skleníkovému komplexu přibyl další specializovaný pavilon věnovaný lotosům a tropickým leknínům jako jsou viktorie nebo euryale vzdorná (Euryale ferox).
V roce 2022 se stal zřizovatelem botanické zahrady Liberecký kraj. V roce 2023 se stal novým ředitelem Botanické zahrady Liberec–LK Bc. Václav Lenk. Jeho cílem je udržet vysoký standard a renomé botanické zahrady, zlepšit zázemí pro návštěvníky a pomocí interaktivních programů přiblížit fascinující svět rostlin co nejširší veřejnosti.
Ředitelé:
Pavel Smrž (1954-1970)
Vladislav Štěpánek (1970-1986)
Vladislav Daněk (1986-1990)
RNDr. Miloslav Studnička, CSc. (1990-2022)
Bc. Václav Lenk (2023 – současnost)
Zdroj: Roman Karpaš, Kniha o Liberci 2
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
