Vlach se zotavuje z vážného zranění. Už můžu trochu otáčet hlavou, usmívá se

Z osudového okamžiku si pamatuje úplně všechno. „Celou dobu jsem byl při vědomí. Vím, že jak jsem narazil a šel od mantinelu, tak jsem cítil nějaké prasknutí. V tu chvíli jsem reflexivně ztuhnul a snažil se nehýbat. Pak už si pamatuji lidi kolem sebe a bolest v krku. Věděl jsem, že mě nebolí hlava, ale krční část. Bylo to nepříjemné a nevěděl jsem, co přesně to je,“ popsal pro klubový web.

Co všechno mu hrozilo, to si uvědomil až druhý den v nemocnici. „Úplně si v tu chvíli neuvědomujete, co všechno se mohlo stát. To až druhý den, když za mnou přišli doktoři a řekli mi, že jsem měl velké štěstí a co všechno hrozilo. Člověk je samozřejmě naměkko a běží mu mráz po zádech. Děkuji tomu nahoře, že to takhle dopadlo. Budu moct dál otáčet hlavou a sportovat a za to jsem vděčný,“ řekl.

Vlach také popsal, co jeho pád způsobilo. „Jak jsem obskakoval hráče, tak jsem ztratil stabilitu. Plus tam hrála roli rýha v ledu, kde se mi noha trochu zasekla. Byl jsem taky v blbé vzdálenosti od mantinelu. Kdybych byl trochu blíž, tak narazím pusou. A kdybych byl zase víc daleko, tak se třeba stočím přes záda. V tomhle jsem měl trochu smůlu. Ale zároveň štěstí, že se nestalo nic horšího,“ uvedl.

Video pádu nevyhledává, ale už jej několikrát viděl. Nyní se ale soustředí na návrat k hokeji. Zatím alespoň jako divák. „Z nemocnice jsem šel domů už po čtyřech dnech. Mám hodnou manželku, takže mě naštěstí hned odvezla na zápas. Chtěl jsem kluky podpořit a být tady s nimi aspoň takhle,“ sdělil.

Za jak dlouho by se mohl vrátit na led? To zatím úplně neřeší, podle doktorů by měl mít klid nějaké čtyři až šest týdnů. „Myslím si, že to jde docela dobře. Snažím se sundávat krunýř a používat ho co nejméně. Nevím, jak dlouhá ta pauza bude,“ popsal. Rád by se ale vrátil co nejdřív. „Nějaké věci už zvládám. Třeba otáčení hlavy je furt horší. Uvidím po debatě s doktory, jak to všechno půjde. Snažím se poslouchat svoje tělo, aby mi řeklo, co mi dovolí,“ netlačí Vlach na co nejrychlejší návrat.

Aktuálně cítí, že se jeho stav lepší. „Už můžu trochu otáčet hlavou. (úsměv) Celkově ale bolest ustupuje a je to podle mě na dobré cestě. Doufám, že to bude brzo v pohodě,“ dodal.

Dívat se na hokej jako divák je pro něj ale těžké. „Chtěl bych být s kluky na ledě. Celé předzávodní období se na to chystáte, dáváte tomu veškerou energii. A pak se mi hned druhý zápas stane tohle. Je to pro mě obtížné, ale klukům fandím a držím jim palce, ať se jim co nejvíc daří. Doufám, že to tak bude,“ dodal.