Větrníky ve Václavicích jsou z dnešního pohledu mrňousci. Elektřinu ale vyrobí pro půl Liberce

Mohl byste větrný park ve Václavicích představit?
Jak už bylo řečeno, máme tady 13 věží. Ty věže mají výkon jednotlivě 2 MW, dohromady 26 MW. Park jsme stavěli v průběhu roku 2017, spouštěl se v listopadu 2017, takže dneska máme za sebou nějakých osm a něco roků provozu. A všechno funguje bez větších potíží.

Jak vysoké zdejší větrníky jsou a můžete je popsat?
První, co je na první pohled už z dálky vidět, je ten ocelový tubus. Ten je vysoký 80 metrů, nahoře na něm je potom gondola, ve které je umístěno soustrojí, a na to je napojený rotor. Právě to soustrojí zajišťuje výrobu elektrické energie. Je tam samozřejmě řídicí systém. A aby nemuseli technici nebo ti, kteří se o ten park starají, těch 80 metrů lézt nahoru po žebříku, je tam výtah, který vede skrze celý ten tubus. Vede tam taky kabeláž a dole v patě tubusu je transformátor. Ten má vlastní systém řízení, a to je de facto celé. A pak už z toho vedou podzemní kabelová vývodová vedení, která park propojují. Potom to odchází do rozvodny ČEZ Distribuce v Hrádku nad Nisou a odtud to běží už do sítě, a tím pádem lidem do domácností, rozsvěcuje to světla a krmí to ledničky a televize.

Marek Lang u vstupu do větrné elektrárny. 

Další, co je vidět kromě tubusu a gondoly, jsou lopatky elektrárny. My tady máme dva typy vrtulí. Většina, konkrétně 11 z těch 13 větrníků, má lopatky dlouhé 50 metrů. Ty zbylé dvě, u kterých na základě nějakých výpočtů před instalací modely ukazovaly, že bude vyšší turbulence a že vlastně by se vyplatilo tam dát kratší lopatku, tak ty mají délku 46 metrů. Paradoxně mají vyšší výkon než ty delší lopaty.

Tyhle naše větrné elektrárny mají tedy kolem sta metrů. Ale z dnešního pohledu jsou to vlastně drobečci.

Jak to myslíte? Dnes už se takto vysoké, nebo nízké, chete-li, elektrárny nestaví?
Pravdou je, že tyto 2 MW věže už se dneska téměř nevyrábějí nebo je to, řekněme, spodní limit běžně vyráběných typů. To, co se dneska vyrábí a instaluje, je někde na úrovni 4 až 6 MW výkonu, to znamená dvoj- až trojnásobek toho, co vidíme tady. Tedy z hlediska výkonu. Co se týče velikosti, a to je zajímavé, protože samozřejmě výkon té elektrárny je v principu daný plochou kruhu, který opisuje vrtule, takže na dvojnásobný výkon nepotřebujete dvakrát delší listy. To co se dneska jako mainstream instaluje, má rotor třeba ve výšce 130 až 180 metrů. To znamená, že jsou zhruba o půlku nebo dvakrát tak velké, než je tady ta gondola a ten průměr lopatek. My tady máme listy vrtulí dlouhé teda těch 50 metrů, ale dnes běžné jsou třeba i 75 až 80 metrů dlouhé.

Jaký je roční výkon větrného parku ve Václavicích?
Roční výroba je zhruba 60 GWh čisté energie, což dokáže pokrýt spotřebu přibližně 24 000 domácností. To je pro představu roční spotřeba poloviny domácností v Liberci. Vyrábíme tu zhruba 10 % veškeré energie, která je z větru v Čechách vyrobena.

To je v České republice tak málo větrníků, že 13 zdejších elektráren pokryje desetinu výroby?
Celková kapacita instalovaná v Čechách je někde kolem 380 MW. Je to dohromady asi 270 věží, takže tady ve Václavicích stojí vlastně 5 % z celkového počtu věží v ČR. Ale tenhle park má vyšší jednotkovou výrobu na instalovanou megawattu, protože tady je větrno, takže se právě staráme zhruba o 10 % celkové výroby.

Jaké jsou podle vás důvody, že větrných elektráren u nás není víc? Zrovna tady v pohraničí vidíme větrníky i na polské a německé straně a přijde nám to poměrně běžné.  
Základní příčinou je asi historicky komplikovaný povolovací proces. To je něco, co větrnou energetiku brzdí celá léta. Protože v podstatě každá větrná elektrárna, která se staví nebo stavěla, musí projít procesem schvalování EIA. V tom procesu byla celá řada šancí, jak do toho mohl někdo vstoupit a ten proces nějakým způsobem zabrzdit. A stát tomu procesu nešel historicky příliš naproti. Teď v posledních letech nastala určitá změna, za předchozí vlády se podařilo do legislativy dostat některé prvky, které to snad zrychlí. Protože větrné parky jsou z pohledu čisté energetiky a přechodu na moderní energetický mix nezastupitelné. Hlavně proto, že vyrábějí elektřinu zejména v zimě, ve čtvrtém a prvním kvartále, to znamená přes zimní měsíce. Na rozdíl od fotovoltaiky, která vyrábí v létě. A tohle zimní období je přesně období, kdy my jako společnost energii nejvíc potřebujeme, protože je všude okolo zima, potřebujeme svítit, potřebujeme topit, ta elektřina je zapotřebí, takže větrník svým sezónním profilem výroby perfektně pasuje do toho, co potřebujeme.

Když jste připravovali tento větrný park, naráželi jste na nějaké protesty místních lidí?
My jsme k tomuto parku přišli v momentě, kdy už měl stavební povolení, takže ten povolovací proces jako takový jsme sami nezažili. Nicméně víme, jak to probíhalo, protože ten park se tady připravoval někdy od roku 2007. Takže ten povolovací proces, a je to asi ta příčina, proč těch parků nebo větrníků není víc, trval 10 let, tudíž strašně dlouho. Tady bylo dobré to, že se hned na začátku udělalo referendum a nadpoloviční většina občanů se vyjádřila pro. Park byl schválen a mohl začít ten povolovací proces. Pak jsme začali park stavět a v tu chvíli to zase vzbudilo pozornost, protože najednou se tady začalo něco dít. Najížděla sem technika, byly tady velké jeřáby. Ono je to zajímavé vidět růst větrnou elektrárnu. Na to se místní jezdili dívat. Pak byl větrný park uveden do provozu a teď už tu funguje zhruba 8,5 roku. A žádné zásadní problémy tady nemáme, vše funguje, jak má.

V sobotu se tady ve Václavicích konala u příležitosti Mezinárodního dne větru prohlídka jednoho z větrníků pro veřejnost. Její součástí byla i možnost promluvit si s místním zemědělcem, který obhospodařuje pole kolem větrníků. Ten tedy evidentně s větrníky problém nemá.
Nemá, proto také na tu akci přijel, aby s lidmi na toto téma pohovořil. Je kolem toho stále hodně mýtů. Já bych chtěl v této souvislosti zmínit jednu zajímavost. Když se podíváte, kolik větrník v krajině reálně zabere prostoru, tak ten vlastní betonový základ, na kterém stojí – ten tvoří jen kruh o průměru zhruba 5 metrů, nic většího. Pak kolem tedy musí být nějaká manipulační plocha, ale ta už je normálně zelená a v krajině nepůsobí nijak rušivě. No a v bezprostřední blízkosti vidíte všude pole, normálně se tady hospodaří, obilí roste, krávy se pasou. Příroda k žádné újmě nepřichází.

Chystáte v Libereckém kraji nějaký další větrný park nebo nějaké další elektrárny?
V Libereckém kraji ne, máme záměry v jiných lokalitách. Všechny jsou v současné době ve fázi přípravy. Nejde o to, že bychom o lokality v Libereckém kraji neměli zájem, ale najít tu správnou lokalitu není jednoduché. Z celého území České republiky je těch vhodných lokalit pro stavbu větrných elektráren zhruba kolem 2 %. To je strašně malá část. Takže musíme najít tu technicky vhodnou lokalitu a u ní ještě soulad s těmi místními a s dalšími nějakými omezeními, protože těch může být pak ve finále celá řada typů ochrana přírody, nějaké biokoridory a podobně. Armáda je také poměrně významný faktor v tomhle všem. Takže ono pak najít nějaký průsečík, kde vlastně to všechno funguje dohromady, není vůbec jednoduchá věc.

Větrný park ve Václavicích je postaven na místě, kde samozřejmě dost fouká. Ve chvíli, kdy tento rozhovor vzniká, ale moc větrno není a lopatky se točí jen pomalu. Vyrábí i přesto elektrickou energii?
Ne. Je to tak, že v momentě, kdy nefouká tolik anebo naopak v momentě, kdy fouká hodně, tak se vrtule odpojí přes spojku od toho generátorového soustrojí a točí se na volnoběh. Takže když je úplně malý vítr, že jen občas foukne, tak vrtule se sice nějak otáčí, ale nemá na sobě tu zátěž generátoru. Na to, aby to mohlo začít vyrábět, mají tady ty naše větrníky náběhovou rychlost větru kolem 5 m/s. Pak to nabíhá do plného výkonu kolem 10 m/s a zase při 25 m/s větru se to musí odpojit, protože už by ta rychlost a fyzikální síly byly tak velké, že by hrozilo poškození.

Jak často tedy ve Václavicích fouká tolik, aby větrníky vyráběly elektřinu?
U větrníků se obvykle udává takzvané využití instalovaného výkonu počítané buď v procentech z celkového ročního fondu, anebo v hodinách. Těch hodin my máme v rámci roku nějakých 8 700 celkových dostupných a tady u nás ve Václavicích je to někde kolem 2400 hodin za rok, kdy se vyrábí. Což je nad českým průměrem, protože v Čechách celkově větrníky mají výrobu někde kolem 2000 hodin ročně.

Říkal jste, že budete mít za sebou skoro devět let provozu. Jaká je vůbec životnost větrníků?
Obecně se průměrně udává, že větrníky fungují kolem 25 let. To je odhad. Ale pravda je taková, že máme v ČR i větrníky, které fungují přes 30 let, už ke 40 letům. Takže může to teoreticky být hodně dlouho. Otázka je spíš, jestli třeba po těch 25 letech už nebude problém třeba s náhradními díly, a tak dále. A jestli nebude dávat větší ekonomický smysl ten park demontovat a místo něj postavit modernější zařízení. Protože to se dělá, že se věž demontuje, použije se z ní třeba nějaká infrastruktura, která se dá využít, typu elektrické kabely, přípojka a tak dále, a místo té staré se postaví věž nová, která má vyšší výkon.

Na správné fungování větrných elektráren dohlíží ve Václavicích servisní technik Marek Zikmund. 

Jak je to při ukončení provozu s recyklací těch jednotlivých částí elektrárny?
Ta větrná elektrárna je vlastně z převážné většiny z oceli nebo z nějakých kovů, takže na konci životnosti, když se recykluje, je vlastně její recyklace výrazně zisková věc. Čili nikdo nemusí mít strach z toho, že by zůstal někde stát větrník ladem. Protože odmontovat a odvézt ho do železného šrotu se prostě fakt vyplatí.