TIP NA VÝLET: Vydejte se na naučnou stezku v Turnově. Připomíná židovské obyvatele

Počátky bývalé židovské čtvrti na levém řehu Malé Jizery v místech mezi ulicí Krajířovou a Palackého a Trávnicemi sahají do druhé poloviny 17. století, dnes v místech narazíme na naučné tabule. „Zajímavostí je, že židovské domy zde postavené byly až do roku 1875 označeny římskými popisnými čísly,“ uvedl Jan Mikulička, mluvčí Libereckého kraje.

„Lidé často procházejí městem a bez znalosti historie si neumí dát do souvislostí to, co před sebou vidí. To se pochopitelně netýká jen Turnova. Právě například židovské památky či nejrůznější symboly v Turnově vyprávějí velmi zajímavý příběh, do kterého stojí za to se ponořit. A takových příběhů je v našich městech a obcích na tisíce,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Na stezce vás čekají tři zastávky. Nejprve vede cesta do Krajířovy ulice. „Ta dostala jméno po Johance z Krajku, osvícené představitelce šlechtického rodu Krajířů a ochránkyni Jednoty bratrské, které patřilo i panství mladoboleslavské s rozvíjejícím se židovským centrem. Byli to právě Krajířové, kteří dovolili Židům usídlit se v 1. polovině 16. století v Turnově a oživit ekonomiku a obchod,“ sdělil Mikulička. V této ulici narazíte na první dvě tabule. Modrá barva tabulí odkazuje na židovskou náboženskou tradici a modrou šesticípou Davidovu hvězdu na izraelské vlajce.

Židovská obec ve městě byla zrušena v roce 1961, vzpomínkou na ni zůstává dochovaná barokní synagoga postavená roku 1719. Svůj účel plnila až do druhé světové války. Židé z Turnova byli deportováni do Terezína a poté do Osvětimi. Od roku 1951 sloužila synagoga roky jako skladiště, až rozsáhlá rekonstrukce v letech 2007 až 2008 jí vrátila původní podobu. „V současné době je synagoga ve vlastnictví Města Turnova a je využívána jako turistický cíl a pro kulturní a výstavní účely,“ doplnil krajský mluvčí.

Třetí tabuli najdeme v Sobotecké ulici u židovského hřbitova. Nachází se naproti hřbitovnímu domu z počátku 19. století a seznámí se zvyky a rituály takzvaného Pohřebního bratrstva a zásadami pohřbívání Židů. „Na židovském hřbitově, který je jedinou zachovalou památkou tohoto druhu v celém semilském okrese, se nachází 560 zajímavých náhrobků a jejich torz s hebrejskými, německými, ale i českými nápisy. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí ze 17. století, nejmladší pak z doby krátce po druhé světové válce,“ dodal Mikulička.