Počty nelegálních heren rostou. Vloni jich v kraji objevili šestnáct
Nepřiměřeně vysoké zdanění hazardních her a nulová tolerance měst a obcí mají vliv na nárůst nelegálního hazardu v České republice. Vyplývá to ze zprávy Institutu pro regulaci hazardních her, který upozorňuje, že striktní zákazy poptávku po hraní nesníží, ale naopak hráče nutí k hledání jiných alternativ. A těmi mohou být i nelegální herny.
Podle statistik Celní správy bylo v Libereckém kraji v období od začátku roku 2017 do 31. prosince 2023 objeveno 67 nelegálních heren. Pouze za rok 2023 se jednalo o 16 nelegálních heren, které byly odhalené a byla u nich ukončená kontrola. Podle Interaktivní mapy Celní správy jich v Liberci bylo odhaleno a uzavřeno od roku 2020 do 19. března 2023 celkem šestnáct a v sousedním Jablonci nad Nisou šest.
„Prohibice nefunguje a nikdy v žádné oblasti nefungovala. Ani u alkoholu, tabáku a stejně tomu je v případě hazardu. Data to bohužel dokazují,“ říká Jan Řehola, ředitel Institutu pro regulaci hazardních her.
Značná část financí z hazardního odvětví se do státní kasy proto ani nedostane. Může za to rostoucí nelegální byznys, který v současnosti tvoří až 30 % tuzemského trhu s hazardními hrami, což odpovídá přibližně 7 miliardám korun. Uvádí to analýza Černá kniha nelegálního hazardu, první komplexní studie mapující vliv nelegálního trhu v Česku. Ročně kvůli němu stát a obce přijdou o 2 až 3 miliardy korun.
Přitom vloni zdanění hazardních her přineslo do státního rozpočtu 18,6 miliard korun, což ukazují data Institutu pro regulaci hazardních her vycházející z přehledu Ministerstva financí ČR. V porovnání s rokem 2022 se jedná o nárůst 9,2 %. Stejně jako v předchozích letech tvoří větší podíl výnosy z online hazardních her.
K navýšení dochází setrvale od roku 2020, kdy stát na daních z hazardních her vybral 10,3 miliard korun. Loňské rekordní inkaso však mimo jiné způsobilo vysoké daňové zatížení hazardních her v České republice, které je kumulativně nejvyšší v Evropské unii.
„Vyšší inkaso nutně neznamená, že trh s hazardními hrami roste. Ukazuje se to právě na příkladu loňského roku. Na růst má vliv řada faktorů jako například vysoká inflace, se kterou se Česko v loňském roce potýkalo. Zdražení postihlo i zábavní segment, což se odrazilo i ve vyšším výběru daní,“ komentuje čísla za loňský rok Řehola.
Průměrná inflace v loňském roce činila 10,7 %, tudíž reálná hodnota peněz klesla. Stejně jako v jiných odvětvích docházelo v případě provozu hazardních her ke zvyšování nákladů na mzdy, elektrickou energii, topení atd. Už jen z této skutečnosti je zřejmé, že trh s hazardními hrami v loňském roce nerostl, ale stagnoval nebo dokonce klesal.
Z celkové sumy 18,6 miliard korun tvořil podíl online her 50,2 %, kamenné provozovny zastoupily zbylých 49,8 %. V celkovém porovnání nejvíce na dani odvedli provozovatelé technických her (automatů), jednalo se o 11,5 miliard korun. Nejméně naopak u živých her, jejichž podíl byl ve výši 759 milionů korun. Daňové inkaso kurzových sázek tvořily 2,8 miliardy korun a na loteriích stát vybral 3,4 miliardy korun.
