V liberecké zoo odchovali kondora z Olomouce. Mládě krmí maňásek

Kondory královské v olomoucké zahradě chovají již od roku 1999, avšak posledních čtrnáct let se nevylíhl ani jeden. A tak se nyní rozhodli olomoučtí chovatelé vejce z hnízda odebrat a odeslat do Liberce, kde mají s asistovaným líhnutím bohaté zkušenosti.

Liberečtí chovatelé vejce uložili do speciální líhně a po 55 dnech řízené a asistované inkubace se mládě začalo klubat na svět. „Byl to velice složitý proces. Vejce ubývalo nezvykle pomalu, a tak jsme museli do vejce velmi opatrně navrtávat mikro otvory, a tím pomáhat zvyšovat odpar,“ vysvětluje liberecký zoolog Jan Hanel.

Ani samotné líhnutí mláděte se neobešlo bez komplikací. Trvalo 72 hodin a bez lidské pomoci by se zřejmě nepodařilo. „Mládě bylo ve špatné pozici, mělo vzpříčenou nohu přes hlavu a nebylo schopné se samo vyklubat ven. Museli jsme proto začít opatrně vylupovat skořápku, což vždy trvalo několik minut a pak jsme ptáče zase několik hodin nechali odpočívat,“ popisuje Jan Hanel. Malý kondor zůstal v Liberci celkem 10 dní, během kterých se ho podařilo zkušeným chovatelům úspěšně rozkrmit. Nyní už je v Zoo v Olomouci.

„Déle v přítomnosti člověka zůstat nemohl, aby nedošlo k tzv. imprintingu a mládě si nevtisklo člověka jako svůj druh. Tím by došlo k nezvratným změnám v jeho chování a zvíře by se v budoucnu nebylo schopné pářit s protějškem svého druhu,“ vysvětlil zoolog.

Zpět pod biologické rodiče už ale nebylo možné mládě vrátit, a tak se tam o něj rovněž starají chovatelé.

„Po návratu do Olomouce a překonání prvotních nesnází již přijímá sám potravu, vede se mu dobře a svou hmotností se blíží jednomu kilogramu,“ uvádí olomoucký kurátor ptáků Jan Kirner. I zdejší chovatelé nechtějí, aby se fixovalo na člověka, a tak k podávání potravy používají maňáska, maketu hlavy kondora. Barvami věrně kopíruje barvy hlavy rodičů. Chovatel samotný je přitom schován za zástěnou. „Odchov probíhá v zázemí, kde udržujeme maximální klid a malý kondor tráví čas v kleci, z níž má výhled pouze do vnitřní ubikace jeho rodičů,“ doplňuje Kirner. 

Pokud se vzácný přírůstek podaří odchovat až tzv. „na bidlo“, půjde o třetí mládě kondora královského odchované v olomoucké zahradě za 25 let, a to po dlouhých 14 let trvající pauze. Současně se stane velkým genetickým přínosem. Navzdory faktu, že tento druh nyní chová 34 evropských zoologických zahrad, odchov v zajetí se daří poměrně zřídka. V období posledních 12 měsíců se podařil pouze ve čtyřech z nich. Úspěch tak bude výsledkem dlouhodobé spolupráce zoologických zahrad sdružených v Unii českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZOO).