V Jablonném v Podještědí pokračuje rekonstrukce silnice č. 270. Komplikovaná oprava komunikace pokračuje již třetím rokem. Letošní etapa si vyžádá uzavírku na náměstí.
Přestože zima ještě neskončila, do Jablonného v Podještědí na Liberecku se po zimní přestávce vrátili stavbaři. Třetí etapou pokračuje rekonstrukce krajské silnice 270. Pro automobily je kvůli tomu neprůjezdné náměstí, vjet na něj mohou jen místní a zásobování, ostatní řidiči musí centrum objet. Uzavírka má trvat až do konce října, obyvatelé Jablonného ale doufají, že by už na konci července mohlo být hotovo, řekl starosta Jiří Rýdl.
Rekonstrukce krajské silnice v Jablonném začala předloni v létě obnovou vodovodů a kanalizací. Loni akce za více než 43 milionů korun pokračovala na dvou úsecích. Podle ředitele krajské správy silnic Jana Růžičky jsou opravené úseky na příjezdu od Liberce k náměstí a od náměstí směrem na Mimoň. Stavbu od začátku provázejí komplikace. Mimo jiné se ukázalo, že plynové potrubí není v takové hloubce, v jaké by mělo být, a tak ho stavbaři několikrát poškodili. Rekonstrukce také musela jít do větší hloubky, než se původně počítalo kvůli nedostatečně únosnému podloží.
„Už se odstranil asfaltový povrch, rozeberou se dlažební kostky, které jsou pod asfaltem historicky, vyndá se zhruba metr podkladních vrstev a naveze se tam štěrk. Pak chodníky a parkovací plochy v té části budou vráceny do žuly, žulových kostek,“ popsal letošní práce starosta. Hlavní silnice bude asfaltová, chodníky z nových kostek a na parkoviště chce město použít původní dlažbu. Jablonné se na stavbě podílí zhruba 15 miliony korun, třetinu získalo město ze Státního fondu dopravní infrastruktury na chodníky, zbytek přidá ze svého. V budoucnu je podle Rýdla potřebná ještě rekonstrukce horní poloviny náměstí, ta se ale teprve připravuje.
Každou lžíci bagru bedlivě sledují archeologové. Jablonné totiž patří v kraji k nejcennějším lokalitám s městským osídlením doloženým už z poloviny 13. století. Celé staré město bylo uzavřeno v hradbách a jeho plocha je několikanásobně větší než v posledních letech zkoumaná města Frýdlant nebo Český Dub. Při rekonstrukci silnice už podle archeologa Petra Brestovanského odhalili pozůstatky dřevěných staveb pravděpodobně ze 13. století, dřevěného vodovodu, kamenného trativodu nebo původních vstupních bran do opevněného města. Našli i zbytky gotických oken či portálů a mince z napoleonských dob. Největší nálezy ale čeká archeolog právě na náměstí.
