Každý den je to stejné. Před zúžením na průtahu Libercem před tunelem se tvoří kolona. Jenže místo zipu tam probíhá chaotické zařazování aut, které zdržuje úplně všechny.
„Strašně mě to rozčiluje. V levém pruhu je kolona a řidiči v ní nechtějí pouštět ty, co prostě jen zipovat umí. A zdržují i další řidiči, kteří se snaží do kolony zařadit už desítky metrů před zúžením,“ napsal do redakce jeden z řidičů, který průtahem občas projíždí.
Přitom zipování není nic složitého, v tomto libereckém případě ale moc nefunguje. „Správný postup nabádá řidiče v končícím jízdním pruhu dojet až na konec, a pak jsou řidiči jedoucí v průběžném jízdním pruhu povinni střídavě pouštět řidiče, kteří se musí zařadit. To je ideální stav,“ vysvětluje dopravní expertka Stanislava Jakešová z Týmu silniční bezpečnosti.
Jenže na průtahu se tvoří dlouhá kolona v průběžném jízdním pruhu, kam si řidiči přejíždějí už daleko před zúžením. „Pravdou je, že chybují řidiči v obou pruzích. Ti, co se snaží připojit k průběžnému jízdnímu pruhu ještě před ukončením toho ve kterém jedou, matou řidiče v průběžném jízdním pruhu, ti je většinou pouští,“ dodala.
Při souběžné jízdě umožní řidiči vozidel jedoucích v průběžném pruhu řidičům vozidel do tohoto pruhu přejíždějících z pruhu, který přestal být průběžným, vjet tak, aby se vozidla jedoucí v průběžném pruhu a vozidla do něho přejíždějící mohla řadit střídavě po jednom do jízdního proudu průběžného pruhu.
Doplňující definice souběžné jízdy
Je-li na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích v jednom směru jízdy taková hustota provozu, že se vytvoří souvislé proudy vozidel, v nichž řidič motorového vozidla může jet jen takovou rychlostí, která závisí na rychlosti vozidel jedoucích před ním, mohou jet motorová vozidla souběžně (dále jen „souběžná jízda“); přitom se nepovažuje za předjíždění, jedou-li vozidla v jednom z jízdních pruhů rychleji než vozidla v jiném jízdním pruhu.
I v Liberci ale řada řidičů pouštět řidiče z končícího pruhu nechce. „Pokud řidič v souladu se zákonem dojede až na konec jízdního pruhu pak se stává, že ho řidiči v průběžném jízdním pruhu považují za „drzouna“ a úmyslně ho nepouští. Oba případy jsou špatně,“ upozorňuje Jakešová.
Zajímavé také je, že při dopravní nehodě, kdy jeden řidič nepustí do svého jízdního pruhu druhého řidiče (na konci druhého jízdního pruhu), je za viníka považován ten, kdo řídí v průběžném jízdním pruhu.
Celé zipování je podle Jakešové o jednoduchém pravidlu, ale i o obyčejné lidské ohleduplnosti. „Myslím, že řidič přemýšlí jinak když jede v průběžném jízdním pruhu a když jede v tom co končí. Nejen přemýšlí, ale i jedná. A jsme zpět u otázky ohleduplnosti, předvídavosti a tolerance na silnici. Bez těchto vlastností to na silnici vypadá přinejmenším jako v tajném závodě,“ uzavírá dopravní expertka.
