Vedro za tragické nehody nemohlo. Rozhoduje souhra lidských chyb

Když se na konci letošního června začaly v České republice přepisovat teplotní rekordy, nabízela se stejná otázka jako při každé vlně extrémních veder. Přineslo mimořádně horké počasí také více tragických dopravních nehod? Na první pohled se odpověď zdá být jednoduchá. Vysoké teploty zhoršují soustředění, prodlužují reakční dobu a urychlují nástup únavy. Na silnicích navíc přibývá motorkářů, cyklistů i turistů, takže by se dalo očekávat, že rekordní vedra přinesou také více nehod. Jenže skutečnost je podstatně složitější.

Policisté v Libereckém kraji evidovali v červnu 2025 celkem 402 dopravních nehod, o rok později jich bylo 397, tedy o 5 méně. Počet usmrcených zůstal stejný – v obou letech zemřel při červnových nehodách 1 člověk. Jen nepatrně se změnil počet lehce zraněných, zatímco těžce zraněných přibylo ze 2 na 4. Vzhledem k nízkým absolutním hodnotám však nelze z těchto rozdílů vyvozovat jednoznačné závěry. Podobný vývoj potvrzují i celostátní statistiky, které během mimořádně teplého června rovněž neprokázaly výraznější nárůst nehodovosti. Samotný počet nehod ale nevypovídá o jejich příčinách ani o tom, jak se během horkých dnů změnil charakter dopravy.

Právě tady ale statistiky přestávají vyprávět celý příběh. Rekordní vedra totiž změnila spíše skladbu účastníků silničního provozu než samotnou nehodovost. Přestože nejvyšší denní počet nehod připadl už na 5. června, období vlny veder patřilo rovněž k nadprůměrně nehodovým dnům. Data tak nepotvrdila přímou souvislost mezi vysokými teplotami a počtem dopravních nehod. Mnohem výraznější změny se ale odehrály mezi samotnými účastníky provozu.

Největší meziroční nárůst zaznamenali motocyklisté, jejichž nehody vzrostly z 22 na 36 případů. Na silnicích přibývá také elektrokoloběžek i dalších prostředků mikromobility, jejichž rostoucí zastoupení se začíná promítat i do statistik dopravních nehod. Naopak u cyklistů počet nehod meziročně klesl ze 42 na 36. Dostupná data přitom spíše naznačují, že příznivé počasí přivedlo na silnice více motorkářů i dalších zranitelných účastníků, než že by samo o sobě zvyšovalo riziko dopravních nehod. „Teplé počasí přirozeně láká na silnice více lidí na motocyklech, kolech nebo elektrokoloběžkách. Každý z nich je ale při střetu s automobilem výrazně zranitelnější. Právě proto je důležité, aby řidiči počítali s tím, že se s nimi budou na silnicích setkávat častěji, a přizpůsobili tomu svůj způsob jízdy,“ říká náměstek hejtmana pro resort dopravy Libereckého kraje Daniel David.

Pohled na celé první pololetí letošního roku už ale nabízí podstatně vážnější obraz. V Libereckém kraji se během prvních šesti měsíců stalo 2 116 dopravních nehod, tedy o 157 méně než ve stejném období loňského roku. Přesto počet obětí vzrostl více než dvojnásobně – z 5 na 11. Právě tento rozpor ukazuje, že samotná čísla o počtu nehod nestačí. O tom, jak tragické jejich následky budou, totiž často rozhodují okolnosti, které se do běžných statistik nevejdou. „Během horkých dnů organismus ztrácí tekutiny rychleji, což může vést ke zhoršení koncentrace, únavě nebo pomalejším reakcím. Řidiči by proto neměli podceňovat dostatečný pitný režim, dělat pravidelné přestávky a nepřeceňovat své síly. Pocit, že je cíl už jen pár kilometrů daleko, bývá často důvodem, proč lidé pokračují v jízdě i přes únavu. Právě tehdy ale riziko chyby výrazně roste,“ říká mluvčí Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje Michael Georgiev.

Čísla sama o sobě ale neprozradí, proč řidič udělal osudovou chybu. Vedle meziročního srovnání vznikla také analýza jedenácti nejzávažnějších dopravních nehod z první poloviny roku 2026. Rozbor těchto případů ukázal, že rekordní vedra nebyla jejich společným jmenovatelem. Mnohem častěji se opakovaly únava řidiče nebo mikrospánek, noční jízda, nepřiměřená rychlost vzhledem k situaci, nevěnování se řízení či vyjetí do protisměru. Ve většině případů přitom nerozhodoval technický stav vozidla ani stav komunikace, ale lidský faktor. Nejzávažnější následky nesli především nechránění účastníci silničního provozu – chodci, cyklisté, motocyklisté a jezdci na elektrokoloběžkách.

Analýza zároveň ukázala, že tragické nehody zpravidla nevznikají jedinou chybou, ale souhrou několika rizikových okolností. Právě souhra těchto okolností často rozhoduje o tom, zda cesta skončí běžnou nehodou, nebo tragédií. „Řidiči často hledají jednu hlavní příčinu nehody – rychlost, počasí nebo technickou závadu. Ve skutečnosti ale tragické nehody vznikají jako souhra několika na sebe navazujících chyb. Stačí přitom přerušit jediný článek tohoto řetězce – včas zpomalit, odpočinout si nebo věnovat řízení plnou pozornost – a tragédii lze předejít,“ upozorňuje ředitel Týmu silniční bezpečnosti Jan Polák.