Noční silnice jsou nebezpečné. Zahraniční výzkumy prokazují, že po setmění je riziko vzniku dopravní nehody až 4x vyšší než za dne. Řidiči hůře odhadují průběh silnice, dostatečně si neuvědomují zhoršenou viditelnost potenciálních překážek, obecně pak neradi mění svůj způsob jízdy, který volí za nesnížené viditelnosti.
Noční silnice jsou nebezpečné i pro chodce. Zahraniční výzkumy prokazují, že většina chodců si nepřipouští svou neviditelnost pro motorizované kolegy. Přitom čtvrtina řidičů přiznává, že si chodce jdoucího v tmavém po okraji vozovky vůbec nevšimla. Ani bílé oblečení nelze považovat za řešení. Řidiči si takto oblečených postav všimnou zhruba dvě vteřiny před možným střetem. To je málo na to, aby se dalo srážce zabránit. „Je tak především v zájmu chodců pamatovat na svou dostatečnou viditelnost. Riziko jejich úmrtí v noci je totiž až čtyřikrát vyšší než za denního světla. Pro chodce mohou být ovšem rizikové i nedostatečně osvětlené komunikace ve městech,“ dodává Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.
Účinnost používání reflexních doplňků potvrzují i statistické údaje z řady států, které zavedly povinnost jejich používání. Například v Estonsku přiměřeně tomu, jak roste míra označení chodců reflexními doplňky, klesají počty obětí z jejich řad. V roce 2002 používalo reflexy 38 % chodců, počet usmrcených za tmy činil 27. V roce 2013 byla situace podstatně lepší, reflexní doplňky používalo 79 % chodců (děti pak až v 90 - 95 %), počet usmrcených klesl o rok později na šestnáct. Dvanáct z nich nebylo označeno. Jak dodávají odborníci z Estonského silničního úřadu, pokud by byli i tito lidé řádně označeni, mohla dobrá polovina z nich žít. Na Slovensku byla povinnost používat reflexní doplňky zavedena v r. 2009, celkový počet usmrcených chodců v daném roce oproti roku 2008 prudce poklesl z 204 na 113, v roce 2014 se pak jednalo o 58 případů.
Po zásluze jsou za účinné řešení problému „neviditelnosti“ chodců za snížené viditelnosti považovány reflexní doplňky. Kvalitní reflexní materiály jsou až 1 500x jasnější než běžné oblečení v bílé barvě. Za nejlepší kombinaci lze považovat světlé oblečení doplněné reflexními pásky. Na takto oblečeného chodce reagují řidiči až 30x dříve než na postavu v tmavém oblečení bez reflexních doplňků a 8-9x dříve než na osobu jen v bílém. Chodec za tmy, svítání a soumraku je bez reflexních doplňků pro řidiče téměř neviditelný.
Tradičně bývají voleny pásky v barvě bílé. Je zde ovšem úskalí, že chodec – ač řádně označen - nebude řidičem včas rozpoznán, neboť postava jdoucí po krajnici může snadno splynout s bílým vodorovným dopravním značením, negativní roli sehrává i bílá barva veřejného osvětlení či světlometů protijedoucích vozidel. Důležitá je totiž nejen viditelnost chodce, ale i jeho kontrast vůči okolí, kde se pohybuje. Zahraniční experti se proto shodují na tom, že za nejlepší barvy reflexních doplňků lze považovat červenou, červenooranžovou a oranžovou, v úvahu připadá i zářivě žlutá (příp. se zelenkavým odstínem).
Za snížené viditelnosti řidiči nejlépe vnímají chodce s reflexními doplňky umístěnými na pohyblivých částech těla – ideálně nad zápěstím a nad kotníkem. Na pohybující se světélkující body reagují zhruba 3x dříve než na reflexní plošky staticky umístěné na trupu. Proto jsou i reflexní přívěšky považovány za významný preventivní prvek snižující pravděpodobnost zachycení chodce automobilem až o 85 %. Samozřejmostí je nošení reflexních doplňků na straně ke středu vozovky, musí být viditelné pro řidiče přijíždějící k čelu, ale i k zádům chodce.
„Reflexní doplňky jsou účinným pomocníkem, jak zviditelnit chodce za tmy a snížené viditelnosti. Nejsou však všemocnou ochranou, která v případě hrubého porušení zásad bezpečného pohybu v silničním provozu zabrání vzniku fatální dopravní nehody,“ říká Roman Budský. Řidiči musí navíc pamatovat na to, že zdaleka ne všichni chodci budou dostatečně označeni. Finští odborníci došli k závěru, že řidič jedoucí s rozsvícenými potkávacími světly spatří chodce na vzdálenost max. 50 metrů (chodce s reflexními prvky na 100 až 150 m). Při rozsvícených dálkových světlech může chodce vidět maximálně na 100 m (chodce s reflexy až na 300 metrů). Je tedy třeba pamatovat na nutnost snížit rychlost jízdy při přepnutí z dálkových světel na potkávací. Jízda za zhoršené viditelnosti na hranici povoleného rychlostního limitu tak zdaleka nebude tím správným a bezpečným řešením.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
