Dopravní nehody mužů a žen – stejné silnice, dva různé světy

Podíl žen na populaci EU je 51 procent. Na celkovém počtu řidičů motorových vozidel se ženy podílejí ze 45 procent. Přesto však se na celkovém počtu obětí podepisují jen z 24 procent.

Podobný byl podíl žen na celkovém počtu obětí i v České republice v roce 2014 (dlouhodobý průměr z let 1993-2013 je zhruba o jedno procento nižší). Nejmenšího podílu žen na celkovém počtu usmrcených dosahují na Kypru a v Itálii (21 %), nejvyššího naopak v Dánsku (34 %), Irsku a Nizozemsku.

Do věku 9 let dosahuje podíl žen na celkovém počtu obětí dopravních nehod zhruba 40 %. Poté začíná klesat, nejmenších hodnot dosahuje u věkové kategorie 30-34 let, přičemž od 20 do 54 let je vždy nižší než 20 %. Ve věku od 60 let začíná podíl žen na celkovém počtu usmrcených při nehodách citelně narůstat, aby dosáhl svého maxima v kategorii 90+. „Ženy se v průměru dožívají vyššího věku než muži. Jejich podíl na populaci seniorských ročníků tak vzrůstá. Navíc jsou starší ženy zranitelnější než jejich mužské protějšky. Konečně pak seniorky méně často usedají za volant, spíše se pohybují jako chodkyně či cyklistky, což je pro ně z podstaty věci nebezpečnější,“ vysvětluje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Ženy nejčastěji umírají jako chodkyně a pasažérky v osobních automobilech. Muži jako řidiči automobilů a motocyklisté

Ženy výrazně častěji než muži umírají v osobních automobilech. Většinou ovšem jako pasažérky. Rovněž tak podíl žen usmrcených jako chodkyně je oproti mužům zřetelně vyšší. Citelně méně obětí z jejich řad je při jízdě na motocyklu. Naopak při jízdě na bicyklu je poměr usmrcených oproti celkovému počtu obětí nehod u obou pohlaví vyrovnaný.

Podíl žen usmrcených jako řidičky (automobilů, motocyklů či cyklistky), chodkyně a spolujezdkyně je vyrovnaný, vždy dosahuje přibližně jedné třetiny. Nejvýraznější podíl žen mezi usmrcenými řidiči je v Nizozemsku (71 %), naopak nejméně v Rumunsku (10 %). Podíl žen na usmrcených spolujezdcích a chodcích je ve všech zemích vyšší než u mužů (s výjimkou Irska, kde je o 2 % vyšší u chodců).

V České republice umírá výrazně menší podíl žen jako řidičky (27 %), naopak jejich podíl mezi usmrcenými chodci je 41%. Podíl spolujezdkyň na celkovém počtu obětí odpovídá průměru Evropské unie (31 %).

U mužů je situace výrazně odlišná. Nejvíce jich umírá za volantem či řídítky (70 %), výrazně méně jako chodci (18 %) a spolujezdci (12 %). Nejvíce mužů umírá jako řidič v Nizozemsku, Lucembursku a Belgii (více než 80 %), nejméně v Rumunsku, Polsku a Litvě (okolo 50 %). Nejčastěji umírají muži jako spolujezdci v Bulharsku a Estonsku, nejméně pak v Nizozemsku, Rakousku a Dánsku. Nejvíce mužů mezi usmrcenými chodci najdeme v Lotyšsku, Polsku a Rumunsku (nad 30 %), nejméně pak ve všech státech Beneluxu a Finsku (pod 10 %).

V České republice odpovídá podíl mužů usmrcených jako řidiči, spolujezdci či chodci průměru EU28.

Jaké chyby v chování v silničním provozu jsou typicky mužské, co je naopak doménou žen

Obecně ženy jako účastnice silničního provozu častěji než muži nereagují na hrozící nebezpečí, reagují příliš pomalu či naopak zbrkle. Častěji než muži opomenou provést některý ze série potřebných úkonů. Nadprůměrně často havarují na křižovatkách z důvodu špatného vyhodnocení dopravní situace.

Jednoznačnou doménou mužů jsou naopak nehody, k nimž došlo z důvodu nepřiměřené rychlosti jízdy, jízdou v nesprávném směru, resp. vinou pozdní reakce. „Ve srovnání se ženami jezdí rychleji a agresivněji. V důsledku toho častěji havarují v zatáčkách, za snížené viditelnosti a při předjíždění,“ doplňuje Roman Budský. Problémem mužů je také jízda pod vlivem alkoholu a drog.

Nicméně ženy méně často porušují bezpečnostní předpisy a méně často bourají. Bezpečněji se chovají i jako chodkyně. Asi tedy nepřekvapí, že ačkoliv byl ke konci roku 2015 podíl mužů a žen na celkovém počtu řidičů v ČR v poměru 44 : 56, u bodovaných šoférů vyznívá výsledek 82 : 18 výrazně v neprospěch mužů.  

Kdo bývá po nehodě častěji hospitalizován?

Jednoznačně muži. To platí pro všechny kategorie účastníků silničního provozu. Nejmarkantnější rozdíl je u motocyklistů, kde si v důsledku nehody pobude v nemocnici 2x více mužů než žen. Když už je řeč o pobytu v nemocnici… Obecně si tam déle poleží muži než ženy (8 vs. 7 dní). Vůbec nejdéle pobývají v nemocničních postelích chodci (obě pohlaví shodně téměř 11 dnů), nejkratší dobu tam naopak tráví pasažéři osobních automobilů (muži 7, ženy pak necelých 6 dnů). Jedinou výjimkou jsou hospitalizovaní cyklisté – zde si ženy poleží déle než muži, a to zhruba o jeden den.

Muži se častěji než ženy léčí s frakturami, otevřenými ranami, otřesem mozku, vymknutím kloubu, odřeninami. Doménou žen jsou pak pohmožděniny, modřiny, podvrtnutí kloubu, poranění svalů či šlach. „To vše vypovídá o tom, že nehody mužů bývají závažnější, a to v souvislosti s jejich tendencí jezdit rychle a nejednou i agresivně,“ vysvětluje Roman Budský.    

Jsou, nebo nejsou ženy bezpečnější řidičky?

Jak je to vlastně s počtem obětí nehod na ujetou vzdálenost? Odpověď může poskytnout statistický přehled IIHS. Obecně muži řidiči umírají na ujetou miliardu kilometrů o polovinu častěji než ženy. Nejnebezpečnější jsou ve věku 16-19 let, umírají o více než 80 % častěji než jejich vrstevnice. Muži ve věku 20-29 let jsou méně nebezpeční, jejich náskok před ženami je však v této věkové kategorii nejmarkantnější – umírají více než 2,4x častěji. Ve věku 30-69 let jsou všeobecně řidiči nejbezpečnější, i nadále ovšem muži převyšují ženy v počtu obětí na ujetou vzdálenost, a to o 40 %. Po sedmdesátce se pak u řidičů pravděpodobnost účasti na fatální nehodě zvyšuje, současně se rozdíly mezi řidiči obojího pohlaví stírají.

V hodnoceném roce 2013 (výsledky byly vydány Evropskou komisí v květnu 2015 a nově získávaná data z následujících období tento trend prakticky kopírují) zemřelo v Evropské unii 51 osob na jeden milion obyvatel. Porovnáme-li však počet usmrcených žen a mužů na milion jedinců daného pohlaví, dojdeme k závěru, že muži umírali více než 3x častěji. „Evropská rada pro bezpečnost silničního provozu uvádí, že pokud by všichni ve svých konkrétních zemích užívali silnice tak bezpečně jako ženy, poklesla by úroveň mortality dopravních nehod na hodnotu o cca 20 % nižší, než v průměru činí u Švédska, Velké Británie a Nizozemska, tedy států s nejpříznivějšími statistikami dopravních nehod. Dokonce i ve státech s nejhoršími výsledky by mortalita dopravních nehod dosahovala úrovně vykazované Německem,“ říká Roman Budský.