Podíl obětí dopravních nehod z řad seniorů strmě narůstá

Senioři (osoby ve věku nad 64 let) se na populaci Evropské unie podílejí z 18 procent. Nicméně v důsledku dlouhodobě nízké porodnosti, stárnutí populačně silných ročníků a prodlužování průměrné délky dožití by měl jejich podíl narůst do roku 2030 na 24 a do roku 2050 pak na 28 procent. S tím ovšem souvisí i očekávané zvýšení podílu seniorů na celkovém počtu obětí dopravních nehod. Zatímco aktuálně je zhruba pětinový, do roku 2050 by mohl vzrůst na celou třetinu.

Problém se týká i České republiky. Ke konci roku 2015 byl podíl seniorů na celkové populaci 17,9 procenta, do roku 2020 naroste na 20,5, do roku 2030 na 23,9 a do roku 2050 na 32,2 procenta. Podíl seniorů na celkovém počtu obětí nehod od vzniku samostatné České republiky do konce roku 2015 činil průměrně 18 procent. Od roku 2009 byl vždy nad touto hranicí. Loňský rok byl v tomto ohledu nejhorší, kdy podíl osob starších 64 let na celkovém počtu mrtvých byl bezmála čtvrtinový – konkrétně 24,3 procenta. Podobně je tomu i letos, do konce letošního srpna se jednalo o 21 %. Do budoucna se dá očekávat, že podíl osob starších 64 let na celkovém počtu obětí nehod bude narůstat.

V roce 2015 senioři nejčastěji umírali jako chodci

Loňské dopravní nehody si vyžádaly daň v podobě 179 zmařených životů seniorů, což bylo ve srovnání s rokem 2014 o 48 více. Nejčastěji umírali senioři jako chodci, řidiči osobních aut a cyklisté:

Markantní je bezmála poloviční podíl seniorů na celkovém počtu usmrcených cyklistů a více než 40% podíl na celkovém počtu obětí z řad chodců. Naopak podíl seniorů na celkovém počtu mrtvých řidičů osobních automobilů byl zhruba pětinový, desetinový pak podíl na počtu obětí z řad spolujezdců. Bezkonkurenčně nejbezpečněji se senioři přepravují v prostředcích veřejné hromadné dopravy, dále pak v osobních automobilech, jako chodci a naopak nejméně bezpečná je pro ně cyklistika.

Nastává čas dívat se na bezpečnost na silnicích očima stárnoucí populace

Aktuálně jsou v rámci Evropské unie senioři druhou nejohroženější skupinou účastníků silničního provozu, v těsném závěsu za osobami ve věku 15-24 let:

Ovšem evropská populace postupně stárne. A to se týká i České republiky. Zatímco podíl seniorů bude narůstat, podíl osob ve věku 15-24 let by mohl poklesnout ze současných 10,3 procenta na 8,5 procenta v roce 2050. Podobně pak lze počítat s poklesem podílu osob ve věku 25-64 let ze současných 56,7 na 46,4 procenta. „Bezpečnost seniorů na silnicích se tak začíná stávat závažným tématem. Je třeba v dostatečném předstihu plánovat budoucí vývoj infrastruktury i dopravní obslužnosti, aby vyhovovaly potřebám stárnoucí populace. Velký prostor pro inovace mají i výrobci motorových vozidel a organizace zaměřené na vzdělávání účastníků silničního provozu,“ konstatuje Roman Budský.

Senioři jsou na silnicích ohroženější

Seniory ohrožují jejich zvýšená fyzická zranitelnost a také postupný úbytek psychických a fyzických schopností. V konečném důsledku pak s narůstajícím věkem stoupá riziko, že zranění utrpěné při nehodě bude smrtelné. Při působení stejné síly jsou osoby ve věku nad 75 let vystaveny třikrát většímu riziku vzniku smrtelného zranění než osmnáctiletí. Nejohroženější jsou senioři jako cyklisté, výrazně méně nebezpečí jim hrozí při přepravě automobily. „Obecně pak jsou osoby ve věku nad 65 let dvakrát více vystaveny riziku úmrtí při dopravní nehodě, od 75 let toto riziko významně narůstá – ohrožení je více než 16násobné. Je ovšem dobré připomenout, že aktuální mentální i fyzická kondice jsou velmi individuální záležitostí,“ upozorňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Čeho se senioři na silnicích nejvíce obávají?

Celoevropský projekt ElderSafe došel k závěru, že starší řidiči automobilů považují za nebezpečnou především jízdu v mlze, za deště a sněžení. Rovněž se obávají řízení během dopravní špičky v místech s vysokou intenzitou dopravy. Zvýšené nebezpečí vidí i v jízdě po dálnici, v tunelu či po kruhovém objezdu. Také nemají rádi, pokud někdo nedodržuje bezpečnou vzdálenost od jejich vozidla. Cyklisté se bojí především jízdy v silném provozu, na rušných silnicích a v noci. Také se obávají možných následků pádu z jízdního kola. Chodci mají strach především z pádu, za nejnebezpečnější považují pozemní komunikace s nekvalitním povrchem. Cestující v prostředcích hromadné dopravy osob se bezkonkurenčně nejčastěji bojí kriminality. Někdy tak silně, že raději omezí svou mobilitu. Dále pak se ve zvýšené míře obávají problémů s nastupováním, rizika pádu během přepravy a následného zranění. 

Všechny státy Evropské unie, Českou republiku nevyjímaje, se budou muset vypořádat s dopady stárnutí populace. „Ovšem na silnici více než kde jinde platí, že senioři si ze strany těch mladších zaslouží ohleduplné a džentlmenské chování,“ uzavírá Roman Budský.