Celosvětově zabíjí alkohol 15 procent všech obětí dopravních nehod

Na světových silnicích každý rok zemře zhruba 1 250 000 lidí. Tento počet se od roku 2007 v podstatě nemění. Nejinak tomu bylo i v roce 2013. „Podle Světové zdravotnické organizace v daném roce zemřelo při dopravních nehodách 1 252 071 osob. Řada z nich zbytečně při nehodách s přítomností alkoholu, v uvedeném roce se jednalo o 188 151 jedinců. Rovných 15 procent všech obětí“, upřesňuje Alena Šteflová, ředitelka Kanceláře WHO v České republice.

Zdaleka ne všechny státy mají ve svých zákonech zakotvena pravidla, jež by měla napomoci vymýtit výskyt zcela zbytečných závažných nehod s asistencí alkoholu. Přitom

• maximální legální hranice alkoholu v krvi řidičů by měla být podle odborníků do 0,5 promile;
• jen 89 států má nejvyšší hranici alkoholu v krvi řidičů zákonem takto nastavenu;
• jen 21 procent států uvádí, že v daném směru mají dobře nastaven sankční systém;
• nekompromisní vymáhání dodržování maximální hladiny alkoholu do 0,5 promile přitom může celosvětově snížit počet obětí nehod o celou pětinu.

Ani nejvyšší povolenou hranici 0,5 promile alkoholu v krvi nelze považovat za optimální a konečné řešení. Právem. Při dosažení uvedeného maxima je riziko zavinění nehody zhruba 2x vyšší než u střízlivého šoféra. „A to hovoříme o obecné rovině. U mladých řidičů ve věku do 21 let je zhruba 2,5x vyšší pravděpodobnost účasti na nehodě než u jejich starších kolegů,“ doplňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. Snížení maximální hranice alkoholu v krvi mladých řidičů na 0,2 promile může dle WHO vést k redukci jejich nehodovosti o čtvrtinu.

V letech 1993-2016 si alkohol na českých silnicích vybral daň v podobě 2 615 lidských životů

Česká republika se řadí ke čtyřem členským zemím Evropské unie s nulovou tolerancí alkoholu v krvi řidičů vozidel. Navzdory tomu si alkohol v letech 1993-2016 vybral daň v podobě 2 615 lidských životů zbytečně vyhaslých při dopravních nehodách. Nejtragičtější byl rok 1994, kdy alkohol zabil 234 osob, naopak nejméně obětí si připsal v roce 2007, a to 36. Od vzniku samostatné České republiky asistoval alkohol v průměru u každé desáté, v roce 2016 u každé 11. smrtelné nehody.

Ke státům EU28 s nejvyšším podílem usmrcených při nehodách s přítomností alkoholu na celkovém počtu obětí nehod se řadí Portugalsko, Slovinsko a Malta, na opačném konci tabulky se nacházejí Lotyšsko, Rumunsko a Bulharsko.

Celosvětově ovšem suverénně patří nechvalná první příčka Jižní Africe. Téměř 6 osob z 10 (konkrétně 58 %) umírá při nehodách s asistencí alkoholu. S velkým odstupem následují například Kanada (34% podíl), USA (31 %) a Austrálie (30 %). Výrazně menší podíl usmrcených registrují statistiky nehod v Jižní Koreji (14 %), Rusku (9 %), Japonsku (6 %), Indii (5 %) a Číně (4 %).

V Evropské unii každoročně zabije alkohol čtvrtinu všech obětí dopravních nehod

V Evropské unii jako celku jde každý rok na vrub alkoholu čtvrtina obětí nehod. Jak vyplývá z tabulky uvedené výše, mezi jednotlivými státy ovšem panují propastné rozdíly. Nejvyšší pravděpodobnost setkat se s podnapilým řidičem je na jihu Unie (zhruba 7,5 procenta ujetých kilometrů je pod vlivem alkoholu), v západních částech se jedná o zhruba 4% podíl. Na severu a východě je to naopak výrazně méně, jedná se o zhruba 1 procento všech ujetých kilometrů.  

Česká republika se řadí ke státům s relativně nízkým podílem usmrcených při nehodách s přítomností alkoholu. „Ovšem s ohledem na nulovou zákonnou toleranci alkoholu v krvi řidičů je i zhruba devítiprocentní podíl příliš vysoký. Alkohol je skutečně nebezpečný. Jakékoliv snahy povolit konzumaci alkoholických nápojů – byť jen třeba cyklistům – s jistotou povedou ke zbytečnému zvýšení počtu obětí dopravních nehod,“ uzavírá Roman Budský.