Hrad Grabštejn vítal návštěvníky velikonoční výzdobou

Na velikonoční výzdobě hradu pracovali průvodci více než týden. Na stolech a ve vazbách nechyběla malovaná vejce. "Tradice malování vajíček je známá už ze 14. století, nejvíc se ale rozmohla až ve století 19.," řekla dnes návštěvníkům průvodkyně Jaroslava Neumannová. Na stole byla i pomlázka, která patří ke starým českým velikonočním tradicím. "Děvčata byla pomlázkou vyšlehána, aby zůstala v příštím roce mladá a zdravá. Dříve mohla i děvčata pomlázkou vyšlehat chlapce a dělali to i hospodáři domácím zvířatům," dodala průvodkyně.

Grabštejn je nejcennější renesanční památkou Libereckého kraje. První zmínky o hradu na strmém ostrohu nedaleko údolí Lužické Nisy pocházejí ze 13. století. Až do poloviny 16. století patřil pánům z Donína, od nichž ho koupil zemský rada a místokancléř Jiří Mehl ze Střelic. Gotický hrad dal přestavět na velkolepé renesanční sídlo. Podobu v té době zcela změnila i původní kaple sv. Barbory, dnes řazená mezi nejpůsobivější renesanční prostory českého venkova. Mezi majiteli Grabštejna byl například i Albrecht z Valdštejna, posledními vlastníky byli Clam-Gallasové, kteří ho získali v roce 1704.

Ještě v 90. letech minulého století hrozilo, že se Grabštejn promění v ruinu. Jeho záchrana stála kolem 100 milionů korun. Kromě státu při obnově pomohly občanské iniciativy a Česko-německý fond budoucnosti. Na obnovu interiérů, a zejména kaple sv. Barbory, významně přispěly i benefice, které patří k létu na Grabštejně od roku 1993. Za ta léta vynesly přes pět milionů korun. Sólista opery Národního divadla v Praze Luděk Vele připravuje na srpen už 25. benefici. "Zřejmě bude poslední," dodala kastelánka.