Vyhlašování Oscarů se nezadržitelně blíží a jedním z velkých favoritů je s deseti nominacemi film Favoritka. Přes vysoký počet nominací jsem o filmu neměl ani ponětí, takže jsem šel v podstatě naslepo. O Favoritce jsem věděl jen to, že jde o historicky laděný snímek z doby vládnutí anglické královny Anny Stuartovny.
Mylně jsem se domníval, že jde o vážně míněný historický snímek, který by zahrnoval úskalí tehdejší doby. Ve filmu jde především o intriky, i když to tvůrci nemysleli úplně vážně a skutečné postavy si pro svůj příběh nejspíš jenom vypůjčili. Snímek nás bere do 18. století kdy Anglii vládne už zmíněná Anna Stuartovna. Ta je vyobrazena jako nemocná a ukňouraná vladařka, která má problémy sama se sebou, natož s vedením Anglie v právě probíhající válce o španělské dědictví.
V příběhu se seznámíme s královninou blízkou přítelkyní a poradkyní lady Sarah, která v podstatě drží otěže státu. Veškeré důležité otázky s ní královna probírá anebo je přímo lady sama rozhoduje. Anglie je tedy vlastně v rukou této ctižádostivé a schopné intrikánky.
Co se však může stát, když se u dvora objeví žena podobně ambiciózní jako Sarah? Navíc jde o její vlastní sestřenici. Právě o tom je film Favoritka. Naplno se rozjede boj o přízeň královny a vliv nad celým dvorem. Tvůrci si pohrávají s lidskou povahou a ukáží, že ne vše je takové, jak se na první pohled může zdát.
Režisér Yorgos Lanthimos za sebou má několik poněkud nezvyklých snímků. Určitě bych zmínil Humra nebo Zabití posvátného jelena, což byl poslední film před Favoritkou. Režisér rád obsazuje „svoje herce“ a na své koně sází i ve Favoritce. Jako režisér dává svým filmům jasný rukopis, který pro mě není vždy úplně srozumitelný.
Docela mi unikalo, proč v některých záběrech využíval takzvané rybí oko, které mi přišlo až amatérské. Jako by chtěl divákovi ukázat celý prostor, ale s normální optikou by se mu do záběru nevlezl.
Film stojí na trojlístku hlavních postav. Olivia Colman (Anna), Rachel Weisz (Sarah) a Emma Stone (Abigail) rozjely hotový orchestr a vůbec nedivím, že jsou všechny tři v oné nominaci na Oscara. Kromě toho je Favoritka nominovaná na nejlepší film, režii, původní scénář, kameru, střih, výpravu a kostýmy.
Nebojím se, že by film některé z ocenění nezískal, ale já jsem byl bohužel z filmu rozpačitý. Popravdě jsem na konci tak nějak nevěděl, co tím chtěli tvůrci říct. I když jsem hlavní myšlenku snad pochopil, měl jsem problém s režisérovou vizí. Jeho styl nicméně nemusí sedět každému. V kině se bavilo převážně dámské publikum, takže je možná mé rozčarování na místě.
Film bych doporučil lidem, kteří nevyžadují historickou přesnost, ale mají rádi historické reálie. Jak jsem se později dočetl, spadá Favoritka i do kategorie komedie. V tom byl asi ten problém. Nepochopil jsem, jestli je dílo myšleno vážně, nebo s nadsázkou.
