Turnovskou ulicí U Nádraží prochází denně mnoho lidí, jen málokdo si ale všimne architektonického skvostu. Ducháčkův dům je přitom povedeným příkladem doznívání kubismu ve dvacátých letech 20. století.
„Často chodíme ve vlastním městě kolem zajímavých staveb, aniž si jich všimneme blíž. Tak automatické to je. Ale když si dá člověk čas a zpomalí, často objeví doslova architektonické skvosty,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch.
Budovu navrhl dosud neznámý architekt. Reálné obrysy začala nabírat v roce 1923, kdy se na její stavbě začali podílet Josef Najman nebo turnovský stavitel a architekt Vladimír Krýš. Jedná se o dvoupatrový podsklepený dům s obdélným půdorysem a jeho součástí je také mansardová střecha krytá eternitem nebo výrazný nárožní arkýř s helmicovým zastřešením.
„Výrazně je řešeno především přízemí, kterému dominuje vstup v jihozápadním průčelí, jenž je umístěn do trojúhelně ukončeného kubistického portálu zasahujícího až do patra,“ popsal mluvčí kraje Filip Trdla.
Jihozápadní a jihovýchodní průčelí je v přízemí opatřeno výkladci, které jsou zasazené do kamenného obkladu, s výrazným dekorem v horní části. V ose jihozápadního průčelí se dále nachází mělký rizalit s trojúhelným štítem, kterému v patře vévodí balkon. Mezi okny se pak nachází kamenný reliéf od Jaroslava Horejce.
Na dům ze severozápadu navazoval objekt podobného stylu a za ním patrová tovární budova. Ducháčkův dům byl rozdělen na přízemí, které se využívalo pro obchodní účely, a na dvě obytná patra. V suterénu se nacházely blíže neurčené sklepní prostory, v neděleném prostoru přízemí pak byla firemní prodejna.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
