Pokud nyní zavítáte do Oblastní galerie v Liberci, můžete si užít hned dvě nové výstavy. Na jedné s výtvory Blanky Kirchner je základním prvkem text a nejde o konečnou verzi.
Do podoby výstavy nazvané Dvojtečka se mohou zapojit i návštěvníci galerie. Dominantní částí druhé výstavy je filmový snímek Nedokončený milostný dopis od Jiřího Žáka, který přibližuje kdysi blízký vztah Československa, potažmo Česka, se Sýrií. Vyplývá to vyjádření autorů výstav.
Text je primárním médiem v tvorbě Kirchner, liberecké rodačky a proděkanky zdejší univerzitní fakulty umění a architektury. Na liberecké výstavě má kupříkladu obdélníkovou, dva metry vysokou a metr širokou hustě popsanou desku, která v sobě obsahuje deník. Jde o koláž textů, citátů i rozhovorů s umělci. „Nenutím návštěvníky do čtení, myslím, že i pohledem zdálky na velkou desku si to užijí úplně stejně, jako kdyby se do toho začetli," řekla Kirchner. Na vytvoření obdélníkové desky pracovala zhruba měsíc. Na výstavě má i velkou podsvícenou kruhovou desku vytvořenou speciálně pro galerii. „Jmenuje se Vrstvy událostí a já v tom hustě popsaném textu zmiňuji historii této budovy. Byly zde lázně, byla zde tělocvična a nyní zde vystavuji," uvedla.
Do její výstavy se mohou zapojit několika způsoby i návštěvníci. Jedna z možností bylo, že včera, tedy 22. 2. 2022, přesně ve 22:22 zapsali jednu větu a poté ji doručí do galerie v papírové podobě nebo zašlou přes sociální sítě. „Všechny věty zde vystavíme. Navazuje to na moji časosběrnou sbírku vět, kdy ve 22:22, když vidím čas vizuálně, tak zapíšu, co zrovna dělám. Tato veřejná sbírka můj projekt ukončuje," řekla Kirchner. Do podoby výstavy se mohou návštěvníci zapojit také tím, že přímo na ní na starém psacím stroji napíšou na kartičku jednu větu a nalepí na zeď.
Pátek, 28. ledna 2022, 16:34
V liberecké galerii začíná výstava libereckého fotografa Jiřího Jiroutka. Jde vlastně o průřez jeho díla od 90. let do současnosti. Součástí výstavy jsou i díla vizuálních umělců, která Jiroutkovu tvorbu inspirovala a inspirují – Čestmíra Krátkého,...
Na druhé výstavě se Jiří Žák zaměřil na vztah naší země k Sýrii, který byl podle něj díky obchodování se zbraněmi velmi intenzivní od 50. let minulého století až do roku 1989. „Zároveň to nebyly jen zbraně, ale i další obchody i kulturní výměny. A třeba lidé ze Sýrie chodili studovat do Prahy medicínu, film nebo vojenství. Takže tam existoval vcelku živý vztah, to se snažím ve filmu popsat," řekl Žák, držitel ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 2020.
Spolupráce byla podle něj poměrně hluboká, proto k jeho popsání metaforicky použil milostný vztah. Ten považuje za přerušený po odmítavé reakci české vlády přijmout větší počet uprchlíků při nedávném vojenském konflikt v Sýrii. „Což mi přijde trochu ironické ve vztahu k tomu, kdy se tam 40 let dovážely zbraně vyrobené v Československu," dodal. Podle něj si Československo v Sýrii vydobylo v minulosti "docela velké jméno" a označení pro český se podle něj v přeneseném významu vžilo jako výraz pro kvalitu.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
