Liberecké divadlo uvede najednou dvě disidentské aktovky, od Havla a Dienstbiera

„Příprava inscenace byla velmi specifická. Abychom důkladně nasáli atmosféru konkrétních prostředí, navštívili jsme v rámci zkoušení svijanský pivovar i rýnovickou věznici. Důležitá byla také beseda s Františkem ‚Čuňasem‘ Stárkem, signatářem Charty 77, bývalým politickým vězněm a později i důstojníkem BIS. Ten nám na jedné ze zkoušek velmi barvitě a zasvěceně popsal život v komunistickém vězení, a výrazně tak pomohl celému inscenačnímu týmu s interpretací textu," uvedl dramaturg libereckého divadla Jan Janků.

Režisérem představení je Břetislav Rychlík, který se s oběma autory znal, byl jejich přítelem a pohyboval se s nimi v prostředí disentu. Pro něj je inscenace i završením jednoho slibu. „Kdysi jsem Jiřímu Dienstbierovi slíbil, že až se naskytne vhodná příležitost, uvedu jeho hru na jevišti. Jsem tedy moc rád, že touto inscenací svůj slib plním," dodal.

Dienstbierův Příjem čeká v Malém divadle v Liberci světová divadelní premiéra, dosud byla uvedena pouze formou scénického čtení a také jako rozhlasová hra. Jde o hru z roku 1984, kterou Dienstbier věnoval Havlovi k "prvnímu společnému roku na svobodě". Dějově navazuje na Audienci, kterou Havel napsal v roce 1975 o disidentovi Vaňkovi a jeho nadřízeném v pivovaru Sládkovi. V Příjmu se spisovatel Vaněk setkává opět s užvaněným Sládkem, tentokrát ale v prostředí vězení. A místo piva, které teklo proudem v Audienci, se tu nalévá čaj a káva.

„Součástí Rychlíkova inscenačního záměru byl také nápad vytvořit jakousi mezihru, která by obě aktovky propojila. Proto doplnil text o verše Ivana Martina Jirouse alias ‚Magora‘. Jeho básně z vězeňského prostředí, které vyšly v samizdatu ve sbírce Labutí písně, jsou svérázným svědectvím doby a také intimním nahlédnutím do duše politického vězně," dodal Janků.