Zavraždil manželku a ve vězení začal vyrábět orloje. Hodiny se teď restaurují

Jde o stojací hodiny zhotovené hodinářem samoukem Františkem Planičkou a pochází zhruba z let 1921–1922. Planička se narodil roku 1872 ve Slatinkách nedaleko Prostějova. Vyučil se truhlářem a jako mladý tovaryš se vypravil na cestu, během které navštívil řadu evropských zemí. Po návratu domů se oženil a otevřel si vlastní krejčovskou dílnu. V roce 1908 při návratu z jedné pracovní cesty přistihl manželku při nevěře a v afektu ji zavraždil. U soudu dostal trest na dvacet let vězení.

Ve věznici ale neseděl Planička s rukama v klíně, naopak po nástupu do věznice v Borech začal studovat knihy o astronomii, strojnictví, mechanice a stavbě hodin. Ve vězení zkonstruoval funkční orloj, vystačil si přitom se zbytky materiálu z vlastní krejčovské dílny. V únoru 1918 dostal milost a na svobodě sestrojil druhý orloj, který předváděl po celé zemi. Ze vstupného chtěl stavět další a dokonalejší orloje. Později se mu povedlo získat společníka, kralupského lékárníka Jaroslava Pacovského, se kterým vedl na začátku 20. let úspěšnou malovýrobu orlojů. Firma však po prvotním úspěchu musela v roce 1922 zastavit výrobu a zkrachovala. Pravděpodobně v důsledku toho lékárník Pacovský spáchal sebevraždu. František Planička již dále žádné orloje od té doby nevyráběl.

Jeden z jeho orlojů má ve sbírkách liberecké muzeum. Je vsazen do černě lakované dýhované skříně, zepředu má prosklená dvířka, za kterými se nachází čtyři ciferníky. Po stranách skříně jsou dvířky kryté otvory pro přístup k hodinovému stroji, aby bylo možné jej natahovat a nastavovat kalendárium. Horní ciferník ukazuje čas na dvou stupnicích I–XII, které doplňují půlhodinové kosočtverečné body (pro den světlé, pro noc tmavé), minuty a čtvrthodiny.

Dále je na ciferníku rostlinný prstenec s latinským nápisem Per ardua ad astra neboli Přes nepřízeň osudu ke hvězdám. Ve středu se nachází signatura Planička a Pacovský, Kralupy nad Vltavou. Levý ciferník ukazuje datum a pravý ciferník dny v týdnu. Dolní ciferník představuje jakýsi zjednodušený astroláb. Lze na něm odpočítávat počet dnů od počátku roku, dny do konce roku, datum, východ a západ slunce, týden, měsíc, roční období a znamení zvěrokruhu. Centrální kruhová část znázorňuje noční nebeskou oblohu. Před tímto astrolábem je speciální ukazatel, v jehož elipsovitém okně se objevuje momentálně viditelná část oblohy. Elipsa je umístěna mezi čtyři paprsky, z nichž horní s písmenem S jako sever odečítá výše zmíněné údaje. V horní části nad ciferníkem jsou okénka s letopočtem, který se nastavuje ručně.

Turnovský hodinář Marek postupně restauruje devět předmětů z podsbírky uměleckých hodin v rámci projektu Záchrana pokladů z depozitářů Severočeského muzea. Sedm jich už má dokončených.

„Projekt Záchrana depozitářů Severočeského muzea již několik let pomáhá k restaurování části rozsáhlých sbírek tohoto kulturního stánku. Na jednotlivé soubory probíhají vždy výběrová řízení. Díky pečlivé přípravě ze strany muzea a dobré práci oddělení veřejných zakázek Krajského úřadu Libereckého kraje se daří postupně restaurovat plánované sbírkové předměty,“dodala Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.